Anna Prášilová Fialová o muzikálu Pět let zpět: Nádherná hudba a možnost hrát s nejbližším kamarádem
„Ta hudba v muzikálu Pět let zpět je jedna z nejhezčích, co jsem asi slyšela. A s Ondrou Rychlým se známe opravdu úplně odmala. To se vám nestane každý den, že si můžete zahrát se svým nejbližším kámošem,“ říká s radostí Anna Prášilová Fialová.
„Ondra mě provází tím životem úplně od začátku, naše mamky se kamarádí hrozně dlouho, chodily spolu do školy. Když mi zavolali, jestli bych do toho nešla, ani vteřinu jsem nepřemýšlela,“ vzpomíná herečka. Zároveň přiznává, že muzikál Pět let zpět v Divadle Hybernia je pro ni velmi pěvecky náročný.
„Ta hudba je přenádherná a každá ta písnička je vlastně trošku jiný žánr. Je to neuvěřitelně těžké zpívání a zároveň se vyznat v té hudbě. Mám tam třeba takový moment, kdy tou rukou, která není k lidem, si fakt doteď musím odťukávat doby, abych se strefila správně.“
Děj nabízí jedinečný pohled na pětiletý vztah muže a ženy a zajímavý je i zpracováním. „Já to vyprávím od konce toho vztahu a Ondra Rychlý to vypráví od začátku vztahu,“ popisuje Anna Prášilová Fialová.
Služebnictvo jako ukázka manipulace
„Můj kamarád měl skvělý poznatek, že během toho představení se lidi docela baví, ale na konci se tam stane takový zvrat. Říkal, že se pak vlastně tak trošku styděl za to, čemu všemu se smál. Ta manipulace, když je takto plíživá, je pro mě docela zásadní forma zla.“
Dejvické divadlo nyní dočasně působí v Galaxii na Hájích. „Je to tam hrozně fajn, udělal se tam neskutečný kus práce a myslím, že se nám tam hraje dobře. Ale prostě doma je doma. Za ty dva roky jsem si to stihla hodně rychle zamilovat na to, aby se mi už po Dejvicích stýskalo,“ přiznává.
Jaký je Jiří Havelka umělecký šéf? Proč odcházela z Národního divadla? Které další muzikály pro ni byly významné? A jak se jí hrálo v projektech jako Iveta, Guru nebo Monyová, které jsou založené na skutečných příbězích? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
