Často nejvíc fungují ty písničky, které jsem ani neplánoval dávat ven, říká pobaveně Michal Horák

My jsme se dlouho neviděli. Takže na úplný začátek se musím zeptat - jak se máš?

Mám se pěkně. Já si myslím, že nejvíc to vystihuje, že jsem vlastně velmi vytížený, což je ale super záležitost, když člověk vydává album a dělá takový věci. Je to lepší, než aby to nikoho nezajímalo. Takže já jsem šťastně vytížen.

To album, které jsi vydal před měsícem, se jmenuje Jsem asi boomer. Já bych jenom rád řekl, že ti bude 28, jak se člověk může cítit jako boomer?

Samozřejmě je to trochu nadsázka, ale název toho alba odpovídá titulní písničce, která se jmenuje Jsem asi boomer, kde jsem se vyzpovídal z toho, že je často na mě nějaký jako tlak třeba zkoušet se držet nějakých trendů a tak. A ve výsledku vždycky nejvíc funguje to, jak to ten člověk cítí a jak to udělá přirozeně. Teď teda, když se bavím přímo o té tvorbě, tak já vždycky tíhl k nějakým takovým jako staromilským přístupům, byť vlastně jsem úplně otevřený všem novinkám a novým přístupům. Vždycky myslím, že ta písnička si najde ten svůj styl sama. Ale oproti třeba nějakým mým vrstevníkům jsem takový oldschooler trošku, ale nemyslím si, že to je úplně nutně špatně.

Michal Horák a jeho album Jsem asi boomer|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Kdybys měl tu desku popsat někomu, kdo tě nikdy neslyšel, tak jaká je? A jaká je vlastně tvoje tvorba podle tebe?

Zrovna tato deska je podle mě speciální v tom, že je žánrově velmi pestrá. Já jsem si dal takový skromný cíl dostat na jednu desku spolupráce s interprety, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali na lineupu jednoho festivalu. Ale najít s nimi vlastně společnou řeč v té písničce, to byl můj velký sen. Protože tam mám svoje takový vysněný český jména, ať už je to Vypsaná fiXa, Radůza, Kato nebo i Slavíček.

Já jsem měl velký problém vždycky popsat tu svoji tvorbu. A teď v jedné recenzi napsal Josef Vlček, že se evidentně řídím pravidlem Beatles, že píseň si svůj styl najde. Ačkoliv jsem ohromný fanda Beatles, tak jsem nikdy neslyšel tento výrok a najednou mi přijde, že to totálně sedí. Protože já se fakt vůbec nelimituji. Ono se to odráží v tom, co poslouchám. A já poslouchám od lidovek po hip hop, přes punk, prostě všechno.

Máš v hlavě při psaní textů víc sebe, anebo posluchače? Protože ty jsi vlastně zmiňoval, že se hodně vypisuješ v těch textech, tak jak to je?

To je velmi zajímavá otázka, protože snažím se tam mít vyloženě jenom sebe a je to z toho důvodu, že když člověk myslí na ty posluchače, tak najednou přestane být autentický v té písničce. To jsou spojené nádoby. A naopak nejvíc fungují ty písničky, které jsem původně vůbec neplánoval dávat ven. Třeba si je napsal jenom pro sebe.

Michal Horák|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

A tebe letos čeká velká věc a to Forum Karlín..

Dámy a pánové, milí posluchači, pátek 13. listopadu tohoto roku proběhne vlastně můj největší sólový koncert ve Foru Karlín, což je, bych řekl, jako sousto, na které stačíme. Uděláme si to pěkný, bude to jedinečný, bude tam spoustu hostů a chystáme to už teď v plných obrátkách, vlastně už půl roku na tom pracujeme.

Je před takhle velkým koncertem nervózní? Kde bude k vidění ještě před koncertem ve Foru Karlín? Proč má raději méně učesané písničky? Odjakživa má rád pedagogiku, proč ale přestal učit? Poslechněte si celý rozhovor.