Česko má stále velmi nízké tresty za znásilnění, varuje advokátka Lucie Hrdá
„Každá třetí žena se u nás setkala s domácím nebo sexualizovaným násilím,“ upozorňuje v Blízkých setkáních advokátka Lucie Hrdá. „Snažím se o tom problému mluvit.“ Všechny díly Blízkých setkání najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
„Dlouhodobě se u nás diskutuje o tom, že máme špatně definované znásilnění oproti západním státům a máme velmi nízké tresty. Na Slovensku mají prakticky stejný trestní zákoník, přičemž my dáváme podmíněné tresty, oni vůbec. Teď nastalo dobré společenské klima na to, aby se tím něco udělalo,“ myslí si Lucie Hrdá.
Podmínka za znásilnění
„Sazba za klasické znásilnění je v Česku 2-10 let, přitom polovina pachatelů odchází s podmínečným trestem. Do toho zahrnujeme i pachatele, kdy obětí je dítě nebo oběti s těžkým ublížením na zdraví,“ vysvětluje advokátka.
„70 procent všech znásilnění je vztahových a děje se v rámci partnerství. Mám často causy, kdy mi pak soudce říká mimo záznam: Ale paní doktorko, vždyť jí nic nezlomil ani nevypíchl oko, já ho za to nemůžu poslat do tepláků. Pokud veřejnost nebude tlačit, rozhodování soudu se nezmění,“ upozorňuje advokátka.
Kolik dětí se setká se sexualizovaným násilím? O kolik procent se zvýšilo domácí násilí během lockdownu? Jak vypadá krizová intervence u oběti?
Související
-
Domácí násilí je třeba stopnout v zárodku, upozorňuje Ivana Dlouhá
I facka bez následků, která padne za zavřenými dveřmi, je domácí násilí. Je třeba říct: bylo to poprvé a naposledy, pokud se to bude opakovat, je konec.
-
Domácí násilí může mít kořeny už roky před tím, říká psycholog
Klasické domácí násilí je evidentní. Pak je však celá škála projevů, které jeden z partnerů může jako násilí vnímat, říká psycholog a psychoterapeut Pavel Rataj.
-
Pomáháme hledat vlastní cestu, uvádí ředitelka Poradny Magdala Šárka Dršková
Jakou pomoc potřebují lidé, kteří zažili ve své rodině nějakou formu násilí? Co musí překonat žena poté, co vystoupí ze soužití s násilníkem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
