Deska Šťastnej je bez hranic, každý z hostů mě něčím odrovnal, prozrazuje Vojtaano

Já jsem album Šťastnej poslouchal a přišlo mi naprosto fascinující, jak rozmanité je. Tam se podle mě objeví snad každý žánr, který člověka může napadnout. Je tam rap, rock, drum and bass, latina. Byl to záměr, se kterým jsi do toho vytváření nové desky šel, anebo to prostě bylo tak, že tě napadaly různé věci a ty sis potom řekl - proč ne?

Vyplynulo to. Už historicky jsem se rozdílných žánrů nikdy nebál. Ale myslím, že to album předtím bylo takový hodně kytarový, že jsem si řekl, chci si to udělat s akustickou kytarou, aby se to dobře hrálo na koncertech.

A u tohohle alba jsem si neřekl, že tam dám všechny styly, co mám rád, ale řekl jsem si, že se nebudu vůbec hlídat, jaký text mi hodí jaké téma a vlastně mi to hodí i nějaký styl. Tak jsem fakt šel písničku po písničce - tady mám takový text, to by bylo dobrý v drum and bassu, proč ne? A vlastně jsem se jenom zbavil těch okovů. Vím, že to koncepčně nedává smysl a v nějakých recenzích mě můžou sežrat, ale mě to dělá šťastným. Prostě jsem si řekl, že to bude bez hranic a na co mám chuť, to si udělám.

Vojtěch Přívětivý a Vojtěch Záveský alias Vojtaano|foto:Tereza Čistotová, Český rozhlas

Máš tam každopádně spoustu hostů a třeba Ester Kočičková dokonce napsala texty pro tebe i pro sebe v písni Máma je nejvíc. Je pravda, že vlastně mezi stand-up komiky má Ester Kočičková takovou pozici té mámy?

Jo, je to taková trošku stand-upová máma a je to legenda šansonu, komedie, všeho. Mám ji hrozně rád a léta jsme spolu Na Stojáka jezdili a jezdíme ještě, takže troufal bych si říct, že jsme kamarádi a byla otázka času, kdy tam něco pustíme spolu.

Ty jsi prý nikdy nikomu jinému nedovolil ti psát texty, tak co tě přesvědčilo o tom, že právě Ester Kočičková může?

Ona je vynikající textařka, to jsem věděl předem, ale stejně jsem do toho šel s tím, že já si v té písničce napíšu své části a Ester si napíše své. Ale Ester poslala hotový text a vlastně mi nedala moc na výběr. Říkám: Ester, já jsem myslel, že já si napíšu ty své části. A ona: Proč bys to psal? Už jsem to napsala. A je to skvělý. A měla pravdu, bylo to skvělý.

V singlu Pray jsi zkombinoval Fast Food Orchestra, Cocomana a Dr. Karyho. Jak vypadá takové setkání, když je ve studiu tolik silných osobností najednou? 

Všichni najednou většinou nejsme, většinou se chodí postupně. S Fast Foodama se známe dlouhá léta a vystupujeme spolu. To jsem prostě šel na jistotu a věděl jsem, že oni jsou neskutečný profíci jak na pódiu, tak ve studiu.

Cocomana a Dr. Karyho jsem měl vždycky jenom rád, ale nepracoval jsem s nimi. Ulehčilo mi to to, že oni jsou s Fast Foodama historicky propojení, jsou to kámoši. Odrovnali mě každý něčím. Odrovnal mě Cocoman tím, co poslal. Už proto, že on udělal takovou sloku a takový bridge, já ho znám, mám ho naposlouchaného, ale úplně mě tím rozsekal. Pak přišel do studia a tam se zase ukázal nějaký jeho perfekcionismus. 

Čím ho pak odrovnal Dr. Kary? Jedna píseň od Michala Davida je jeho guilty pleasure, na desku zařadil její cover, která to je? Jaký bonus je mít na desce hosty? Jaký vztah má ke svému virálnímu hitu Budulínek vs. Galantní jelen? A jak se dostal k psaní hudby pro film Vyšehrad? Poslechněte si celý rozhovor.