Disco v žilách, waacking v srdci! Tanečnice Eliška Soukupová učí, jak najít nejlepší verzi sebe sama
„Říká se, že když vidíš tanečníka tančit waack, měl bys vidět hudbu,“ představuje choreografka, tanečnice a moderátorka Eliška Soukupová svůj oblíbený styl, který je neuvěřitelně muzikální. „Disco, na který se tančí, je poměrně složitá hudba. Vychytáváš tady klavírek, tu zpěv, vokalistky, támhle cinkačky, basovku,“ popisuje a vyjmenovává pohyby, které jsou pro waacking typické. „Nejdůležitější je ale attitude – charakter.“ Co přesně v tanci znamená? A hlavně: jak ho získat?
„Někdo si pod tím pojmem představuje divu nebo filmovou hvězdu, mně přijde ale hodně abstraktní. Takže se snažím studenty na lekcích dovést k tomu, že jsou nejlepší verzí sebe sama – vyspalí, vypadaj dobře, cejtěj se dobře, venku je hezky, maj na sobě supr hadry a zkrátka je to ‚jejich den‘,“ vysvětluje Eliška, pro kterou je waacking pokaždé spolehlivý lék na každodenní stres a odpočinek od jinak všudypřítomného tlaku na výkon.
„Najednou se můžu na všechno vykašlat, zahodit to a urvat se ze řetězu. Na waackovejch akcích vždycky říkáme, že ‚potřebujeme disco do žíly‘,“ směje se a dodává, že tenhle tanec, ke kterému se dostala v podstatě náhodou, jí absolutně přeskládal život. A jak sama popisuje, rozhodně není jediná.
„Studenti se mi mění před očima. Na první lekce třeba přijdou shrbený a zamlklý a za pár měsíců mají na tréninku crop top, kožený kraťasy a povídají: ‚Dala jsem výpověď v práci, protože mě to tam nebaví, moje šéfka byla blbá, mám na víc…‘ a ty si říkáš: ‚Wau, šťastný nový rok!‘,“ směje se Eliška. „Vidím, že těm lidem to opravdu pomáhá. A to je pro mě nejvíc,“ shrnuje.
Proč se kdysi streetdancoví tanečníci zoufale upínali k sobotám a proč by vás tehdy do některých klubů vůbec nepustili, kdybyste nebyli dostatečně nastrojení a upravení? Nejen to vám živě nastíní Eliška Soukupová v pátém dílu tanečního podcastu Gabi Heclové Get Down!
Související
-
Vogue je rodina. S tanečníkem Michalem Ninjou o queer subkultuře, která ovládla svět popu i módy
Svoboda, otevřenost, respekt i obdiv k druhým jsou tanečnímu stylu vogue vlastní od počátku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
