Divišův ‚meteorologický stroj' opatrují i s jeho ‚rodným domkem' v Helvíkovicích u Žamberka
V roce 1759 postihlo celou střední Evropu nebývalé sucho. V Příměticích se však vesničané domnívali, že pravou příčinou tohoto sucha je Divišův bleskosvod, který rozhání mraky. Proto v březnu roku 1760 vnikli do zahrady přímětické fary, uvolnili zemnící řetězy a celou konstrukci bleskosvodu strhli a zničili.
Slavný český katolický kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce Václav Prokop Diviš se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Je znám především jako vynálezce hromosvodu. Svůj "meteorologický stroj", který fungoval jako bleskosvod, sestrojil roku 1754, tedy dříve než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Divišova koncepce byla ovšem odlišná od Franklinovy, jeho bleskosvod byl především uzemněný, a proto fungoval lépe.
Ve studiu je Mgr. Petr Hažmuka, ředitel Městského muzea v Žamberku. A s ním dnes budeme putovat ve stopách slavného vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše. Je to největší a nejvýznamnější rodák ze Žamberka?
Je to tak, ano.
Ale rodný domek má v Helvíkovicích, viďte.
Je to trošku problém. Je takový spor, jestli se narodil v Žamberku nebo v Helvíkovicích. 150 let před jeho narozením, kolem roku 1547, vrchnost, Jan z Pernštejna, dovolila Žamberku, aby koupil 4 helvíkovické usedlosti a připojil je k Žamberku. Takže se vlastně Prokop Divis narodil v Žamberku.
Takže je to Žamberečák. Pojďme ale do těch Helvíkovic. Protože tam je také problém. Ten domek, který tam stojí i s tím bleskosvodem, prý není ten skutečný, kde se narodil.
Ano a těch problémů je ještě trošku víc. Již víme, že se v tomto domku nenarodil. Podle výšky stropu světnic řadíme tento domek do první třetiny 19. století. Ale to neznamená, že se nenarodil na tomto místě. Na tomto místě stál jiný domek, kde se Diviš s největší pravděpodobností narodil jak víme z matrik. Rodina Divišků tam přišla někdy v polovině 17. století.
A je tam další problém s Prokopem Divišem. On se tak vlastně nejmenoval. Nebo jmenoval, ale až později.
Ano. On je křtěn jako Václav Divíšek. A když přijal řeholní slib, tak přidal řádové jméno Prokop.
Narodil se roku 1698, to ještě můžeme zmínit. Když složil řeholní slib, to znamená, že byl knězem?
Ano, byl kněz. On se narodil v chudé chaloupce a měl štěstí, neboť bylo u něj rozpoznáno nadání. Oni Diviškovi měli zřejmě příbuzného, jmenoval se Jindřich Dušík, byl to jezuita a jezuité, i když se o tomto řádu mluví docela špatně, že pálili knihy, ale oni měli dobré lidi, kteří měli čich a rozpoznali talent. Takže Václav Divíšek začal studovat na latinské jezuitské škole ve Znojmě. V roce 1716 existuje zápis "Wenceslaus Divisch Boemus Senftenbergensis Praem". Takže víme, že tam studoval.
Byl to opravdu vzdělaný muž. Roku 1729 byl jmenován profesorem filozofie a teologie. Roku 1733 úspěšně obhájil svoji práci a byl dokonce v Salzburgu promován na doktora teologie. Kdy ho začaly zajímat blesky a vůbec statická elektřina?
To ještě není všechno s tím vzděláním. On byl dokonce i v Olomouci, kde získal doktorát z filozofie.
A kdy jej začaly zajímat blesky a statická elektřina?
Blesky ho začaly zajímat později. On roku 1736 získal faru v Příměticích, kterou držel do smrti s výjimkou roku, kdy se stal na rok převorem louckého kláštera. Prvně se začínal zajímat o hydrostavby, takže postavil v Příměticích vodovod. A potom se začal zajímat, a tenkrát nebyl sám, o tu elektřinu. Tenkrát byly módní pokusy s elektřinou. Začalo ho to zajímat, tak si vyráběl různé přístroje, dělal experimenty se statickou elektřinou. A nejvíc ho zajímaly blesky, takže zhotovil bleskosvod neboli "machina meteorologica".
Byl to původně meteorologický stroj a on tím chtěl dosáhnout něčeho úplně jiného, než aby to bylo zabezpečení stavení nebo domu. On tím chtěl ovlivňovat počasí.
Ano, on to myslel tak, že jeho povětrnostní mašina zamezí přímo bouřkám. Že vysaje ten blesk z mraků.
To se mu tedy nepovedlo, ale povedlo se mu něco jiného, tedy sestrojit bleskosvod. On je považován za prvního, komu se to povedlo. Protože známý Američan Benjamin Franklin, tomu se to povedlo až o několik let později.
Ano. Dnes už je to bádání trošku dál a mluví se, že Benjamin Franklin ten bleskosvod měl někdy kolem roku 1760 ve Philadelphii a Prokop Diviš s tím přišel roku 1754. Jsou různá další bádání, že Benjamin Franklin už s tím bleskosvodem zřejmě také přišel dříve, ale oficiálně se to uvádí takto.
Máme prvenství a na to jsme samozřejmě pyšní.
Ano.
Mě zajímá vaše muzeum v Žamberku. Co tam všechno návštěvníkům nabízíte?
My jsme typické městské muzeum. Takže návštěvník může vidět sbírky, které se stahují k historii města, ke slavným rodákům. Neboť Prokop Diviš není jediný slavný rodák. Je to třeba také doktor Eduard Albert, zakladatel moderní chirurgie. Podle něho se jmenuje i plicní léčebna, dodnes fungující Albertinum. Dále Petr Eben, skladatel vážné hudby, matematik Seidler, ale působila tam i umělecká rodina Rousů.
Spousta slavných jmen a rodáků, na které můžete být pyšní. Co vaše stálé muzejní expozice, které tam máte?
Takovou perlou našich sbírek je novogotická Erxlébenova lékárna. Norbert Erxlében byl lanšrounský chemik a lékárník a máme nahoře v expozici umístěnou tuto krásnou lékárnu, kterou zhotovila vídeňská firma Karla Frankeho někdy okolo roku 1890. Lékárna je nainstalovaná v expozici takovým způsobem, jako kdyby si návštěvník šel opravdu koupit léky a vrátil se zpátky v čase.
A teď tam máte také výstavu o myslivosti. To je aktuální prázdninová výstava?
Ano, přesně tak. Je do konce prázdnin.
Co na ní můžeme vidět?
Je to myslivost a lesnictví na Žambersku s podtitulem historie lesnictví a myslivosti od 19. století po současnost. Ale není to jen myslivost. Je to o kultuře lesa. Je to vhodné pro celé rodiny s dětmi. Aby se děti něco naučily. Mohou tam poznat stromy, určit podle letokruhů věk stromů. Máme tam posed, mohou si vlézt do posedu a dalekohledem koukat na kamzíka.
Kde vás v Žamberku najdeme? Je to Kateřinský špitál?
Ano, je to budova z roku 1845, Kateřinský špitál. Když pojedete od Hradce Králové, přejedete most, po levé straně vidíte hromosvod a domek Prokopa Diviše, jedete do kopce a do mírné pravotočivé zatáčky. Pak je benzínová pumpa a jedete do levotočivé zatáčky. A vidíte ulici Československé armády a po pravé straně je Kateřinský špitál, naše muzeum. Tam je i parkoviště.
Když se ještě vrátíme zpátky do toho v uvozovkách rodného domku Prokopa Diviše do Helvíkovic, tam je samozřejmě také expozice. Tam se o jeho životě dozvíme ještě mnohem víc.
Ano, expozice je v domku rozdělena do dvou částí. V první části máme předměty, jak se lidem žilo v tom 18. a 19. století. A v další části je místnost, která ukazuje na panelech životní dráhu Prokopa Diviše, jeho dráhu kněze a vědce. Máme tam i repliky přístrojů, které používal. A takovým asi největší magnetem je replika hromosvodu. Ten má 11 metrů.
Čtěte takéMuzeum Žamberk
Stožár a na něm celé to zařízení, které on tenkrát sestrojil na ovlivňování počasí, ale je z toho bleskosvod, který krásně slouží dodnes. Jinak ještě musíme zmínit a to mě také zajímá, jestli tam je i, jak se říká, Denis d'or?
Denis d'or, zlatý Diviš. Prokop Diviš byl člověk mnoha tváří. On byl i šikovný mechanik a hudebník. A byl vlastně paradoxně znám více u svých současníků tímto nástrojem. To byl strunový nástroj. Ale nikdo přesně neví. On se nezachoval, tak nikdo přesně neví, jak vypadal, známe pouze jeho popis.
A nevíme, jak vlastně hrál.
Dokázal napodobit zvuk několika nástrojů. Tento unikát měl 790 kovových strun, 3 klaviatury, trojí pedálový systém a byl napojen na elektrickou energii leydenských láhví.
Tak se přijeďte na to všechno podívat. Buď do Helvíkovic anebo do Žamberka do muzea, kde jsou na svého rodáka velmi pyšní. Moc děkujeme za pozvání řediteli městského muzea v Žamberku, magistru Petru Hažmukovi.
Já také děkuji. Na shledanou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
