Dokument Charty 77 kritizoval postavení Romů v ČSSR a vyzdvihoval účast Romů samých na rozhodování o věcech, které se jich týkají
![](https://radiozurnal.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/03776099.jpeg?itok=TnB1LFDa)
Dokument Charty 77 kritizoval postavení Romů v ČSSR
Charta 77 sice letos neslaví žádné kulaté výročí, ale přesto stojí každoročně v lednu za připomínku. Kritizovala totiž vládu za porušování lidských práv, k jejichž dodržování se zavázala řadou dokumentů, včetně československé Ústavy, Helsinských dohod z roku 1975 a smluv OSN. Autoři Charty 77 se věnovali i postavení Romů v tehdejším Československu a mnohá z témat, které popsali, jsou aktuální dodnes. Téma pro Janu Šustovou.
Lidskoprávní hnutí Charta 77 vydalo i významný dokument Postavení Cikánů-Romů v ČSSR, který představuje signatářka Charty 77, bývalá předsedkyně Helsinského výboru a bývalá veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová.
„Dokument Charty o Postavení Cikánů-Romů je ze 14. prosince 1978, byl podepsán Václavem Havlem a Ladislav Hejdánkem a zajímavé je to pozadí vzniku. On vznikl z podnětu Josefa Vohryzka, který to inicioval v prostředí sociálních kurátorů, kteří pracovali v městských částech jako kurátoři buď pro lidi, kteří byli propuštěni z vězení, nebo pro otázky tehdy se říkalo cikánských obyvatel nebo občanů cikánského původu, ale dnes říkáme Romů.“
Dokument Charty 77 poukazoval na velice konkrétní problémy.
„Byla tam také ostrá kritika zákona, který trestal kočovný způsob života, protože na něj navazovala řada dalších předpisů, které velmi restriktivně postupovaly vůči Romům a neumožňovaly jim běžný pohyb po republice, který ostatní obyvatelstvo tehdy samozřejmě mělo. A bylo to trestné, když by někdo kočoval od roku 1958. Poukazovali na to, že Romové mají v průměru nekvalitnější bydlení než většinová populace, že je mezi nimi velice malé množství lidí s vyšším vzděláním – středoškoláků asi půl procenta a vysokoškoláků bylo tehdy jen 50 v celém Československu. Upozorňovali na to, že 20 % romských dětí je ve zvláštních školách, to se bohužel od toho roku 1978 ještě zhoršilo a prohloubilo potom v těch 70. a 80. letech a přelilo se to až do 90. let. Že zdravotní stav romské minority je horší v porovnání s majoritou, že i v trestní justici jsou trestáni víc Romové za stejné přestupky než lidé z majority. A hodně kriticky nahlíželi na odnímání dětí a jejich umisťování do dětských domovů a na sterilizaci romských žen – tam byla přímo taková formulace, že nepřestane-li tato praxe, budou muset československé úřady čelit obviněním z genocidy.“
Co se týče školství, zmínila Anna Šabatová zvláštní předpis z dob totality.
„Ještě celá 90. léta platil právní předpis, který neumožňoval, aby lidé, kteří vychodili zvláštní školu, šli studovat na jakoukoliv normální školu. Pro ně byly jenom takové dvouleté učební obory, které ani nekončily řádným výučním listem, o maturitě ani nemluvě. Podařilo se dosáhnout zrušení tohoto předpisu až v roce 2000, kdy romská poslankyně Monika Mihaličková za to hodně zabojovala v parlamentu, podařilo se napsat novelu a prosadit to. Já jsem se setkala ještě v roce 2004 jako zástupkyně veřejného ochránce práv s příběhem Roma, který měl zvláštní školu a přihlásil se na střední školu. Řekl, že dodá dodatečně vysvědčení ze základní školy a doufal, že se na to zapomene. Půl roku velmi úspěšně studoval, až paní ředitelka si vzpomněla a začala to po něm vyžadovat. A on teda potom přiznal, že nemá základní školu. A přestože on do té doby neměl žádné studijní problémy, normálně to zvládal, tak ona ho vyloučila z té školy.“
Dokument Charty 77 o Romech končí formulací: „Bez skutečné účasti Romů samých na rozhodování o věcech, které se jich týkají, jsou pokusy o řešení otázky romské menšiny u nás iluzorní.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://radiozurnal.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://radiozurnal.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.