Dřív jsem se těšila na role a projekty, teď mi přináší obrovské štěstí syn, vypráví herečka Sára Donutilová
Herečka Sára Donutilová patří už roky do souboru Městských divadel pražských, kromě toho si zahrála například v seriálech Ulice či Záhadné případy. Jak se těší na novou divadelní sezónu? Proč pro ni nikdy nebyla důležitá sláva? A jak ji proměnilo vytoužené mateřství?
Na divadelní prkna se Sára Donutilová pomalu vrací po své mateřské dovolené. Během ní se ale soubor proměnil.
„V angažmá jsem osmou sezónu, za tu dobu se hodně změnilo a jsem zvědavá, jakou energii to přinese. Na jednu stranu se těším, ale jsem i trochu nervózní,“ přiznává. V divadle je pro ni důležitá harmonie v souboru a nemá ráda „šatničkaření.“
„Jak se říká, že dámská šatna bývá peklo občas. Tak naštěstí jsem toho úplně nebyla svědkem, ale to mě trochu děsí.“
Herectví se věnovala už jako dítě, na gymnáziu ale zvažovala studium lékařství. „Měla jsem výbornou učitelku na biologii, ale zároveň na češtinu a dlouho jsem se nemohla rozhodnout. Když jsem pak vstoupila do budovy DAMU, cítila jsem, že to je to správně.“
Čas rány jen obrousí
Jméno Sáry Donutilové se v poslední době objevovalo v médiích nejen v souvislosti s hraním, ale také kvůli tragické ztrátě miminka, se kterou se spolu se svým mužem Martinem Donutilem vypořádává dodnes.
„Už to není tak strašně otevřená rána, že se s tím prostě musíte za ten čas nějakým způsobem naučit žít, nejde být v té šílené bolesti nonstop. Trošku vás to obrousí, ale samozřejmě to ve vás bude navždycky.“
V těžkých chvílích jí byl oporou hlavně manžel a také pomoc organizace Dítě v srdci, které je také ambasadorkou. Štěstí jí opět přineslo současné mateřství a syn Eliáš.
„Eliášek byl totálně vymodlené miminko, já jsem si nepřála nic jiného, než být maminkou. Fakt mi to přináší obrovské štěstí, protože z toho miminka se nám najednou stává chlapeček a začíná povídat a je to strašná sranda. Dřív jsem se těšila na nějakou roli nebo nějaký projekt, který mě bude čekat. A teď se fakt těším na každý den, kdy budeme zdraví a budeme šťastní.“
Jak se vyrovnává s pozorností médií a bulváru v těch nejcitlivějších chvílích? Je teď v mateřství úzkostnější? Jak si s manželem organizují domácnost, když hrají ve stejných představeních? A při které inscenaci obdivuje i diváky? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
