Dva frontmani v jednom projektu? Hádáme se, mlátíme se a vyhrožujeme si, vtipkují zpěváci kapely Botox

Pokud jsem to správně pochopil, tak pro vás je živé hraní gró toho muzikantství. A právě vás čekají dva velké narozeninové koncerty, které se odehrají 29. a 30. května na střeše obchodního domu Máj. A vlastně i to, že jsou dva, je dost specifické. Jak se to stalo?

Petr: My jsme si řekli, že první večer zpívám já, druhý odzpívá Honza. Ne, dělám si legraci. My jsme v tom takový, jak říká Honza, novátorský. My si prostě na sebe vždycky upleteme nějaký bič a chceme něco změnit, abychom těm fanynkám a fanouškům vždycky dali něco nového. Zkoušíme nové prostory a teď máme konkrétně klub LEVELS, kde je výborný support co se týká techniky, světel, fakt ten klub je super. A myslím, že opět budeme moct nabídnout něco víc.

Nás to baví i po té technické stránce. To znamená, baví nás se vrtat ve světlech, aby na danou dobu se rozsvítilo dané světlo, když je nějaký LED panel, aby to správně zafungovalo, takže různě propojujeme ty technické věci. Máme na to už vytvořený super tým za těch několik let, co působíme na scéně. Baví nás to, dělá nám to radost a dobře na duši, když to všechno klapne. 

Vy jste dva frontmani v jedné kapele. Co je na tom nejlepší a co je na tom největším kamenem úrazu?

Jan: Já jsem přesvědčený, že nejlepší na tom je to přátelství. To je prostě věc, kterou si nekoupíš. Druhá věc jsou ty nápady, protože jsou to dvě hlavy, v té kreativitě je větší barevnost. Dobrý je to, že se doplňujeme, já třeba trošku víc řeším texty, Peťa vyloženě muziku a zároveň jsme oponenty. A pak jsou ty negativní a ty říkat nebudu.

Jan Kopečný, Vojtěch Přívětivý a Petr Ryšavý|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Petr: Já bych to shrnul - to, že jsme dva, je alfa omega té kapely. Ale zároveň je to i takový kámen úrazu, že jsme přátelé, to je super, na druhou stranu to je i negace. Protože v nějakou situaci, když člověk řeší nějaký svůj stav, ať už rodinný, psychický, pracovní, tak se to samozřejmě převádí logicky i do té kapely. A tím pádem ten člověk už na to nemůže koukat jako na kolegu z kapely, ale jako na kamaráda. 

Jan: Počkej, tak to řekni, jak to je. Prostě se hádáme.

Petr: No hádáme se. My jsme dostali mockrát otázku, jestli jsme na sebe tak navázaní, že prostě už ten náš vztah trvá tak dlouho a my říkáme, že ne, že jsme normálně jako chlap s ženskou. Nikdo z nás není chlap nebo ženská, ale opravdu se hádáme a hádáme se často, Ale hned si ty věci řekneme, což právě mezi ženskou a chlapem dost často není, že v jednom z nich zůstane zasetý nějaký popel, který pak bolí do budoucna. Ale my si ty věci řekneme a tím pádem je to super. A ano, i se mlátíme. A ano, i si vyhrožujeme.

Jan: Já bych řekl, že to je manželství, ale manželství, které v podstatě nemá v budoucnu žádný rozvod, protože to ani nejde. To si neumíme ani jeden představit.

Petr: Prostě my do toho jdeme po hlavě a nemáme předmanželskou smlouvu. Je to odvážný krok, ale musíme si v tom o to víc věřit. (smích)

Jak velký tým připravuje narozeninové koncerty a na co se těšit? Jaký je příběh natáčení videoklipu k písni Pyžamo? Jaké zážitky mají s fanoušky? Spolupracují spolu i na projektu Muzikály Naruby, jak moc se to liší od fungování kapely Botox? A co by si v kapele chtěli do budoucna určitě udržet? Poslechněte si celý rozhovor.