Hana Třeštíková o mateřství: Mělo smysl jít s kůží na trh, děkovaly mi za to desítky žen
Jako producentka je podepsaná pod celou řadou dokumentárních filmů, včetně oceňovaného snímku Šmejdi. Se svou maminkou - dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou napsala knihu rozhovorů, řadu let působí v komunální politice za hnutí Praha sobě, ale poslední dobou se v médiích mluví především o jejím těhotenství a mateřství. Hostem pořadu Až na dřeň byla Hana Třeštíková.
Hana Třeštíková vyrůstala v prostředí plném kreativity a tvořivosti. „Oba rodiče měli své kariéry a stále přinášeli nová témata. Chodili jsme po výstavách, s mámou na projekce jejích filmů a třeba Manželské etudy jsem si pouštěla pořád dokola. Byla jsem jimi odkojená. Fascinovaly mě lidské příběhy a myslím si, že jsem se na těch máminých filmech hodně učila o životě.“
V rodině také fungoval systém chůviček. „Mě to poznamenalo tak, že jsem viděla, že ženy mohou normálně pracovat a být matkami. Otázku, jestli se dá skloubit mateřství s prací, jsem vůbec neřešila. Dodnes mám v sobě zakořeněnou sounáležitost s rodinou.“
Před několika lety vydala Hana Třeštíková svou knižní prvotinu Hovory s mámou, dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou. Být dcerou známých rodičů patřilo k jejímu dětství a dospívání stejně jako ona zmiňovaná kreativita. A nepřinášelo to jen příjemné věci. „Na FAMU jsem musela celou dobu dokazovat, že nejsem protekční dítě. To byl pro mě asi nejsložitější moment.“
Jako producentka stála za vznikem celé řady snímků. Podle čeho si ale vybírala témata dokumentů a proč filmovou tvorbu pověsila na hřebík?
„Jednu chvíli jsem cítila, že na mě jde vyhoření. Ve svém portfoliu mám i film Sbohem děcáku. Tam mě to semlelo. Bylo těžké sledovat ta děcka, trajektorii jejich životů a neumět s tím nic udělat. Nejsem si jistá, že se budu k dokumentárnímu filmu vracet. Když chcete točit filmy, musíte pro to hořet. Já teď v sobě ten plamen necítím.“
Největší životní změna
Hana Třeštíková v poslední době „hoří“ především pro svou vytouženou dceru. „Když se žena stane matkou, je to největší událost, která se může stát. Ale musím říct, že pro mě bylo celkem složité to, co se odehrálo potom, když jsem oznámila těhotenství.“
Otevřela tak debatu nad tématy, která tak často ve veřejném prostoru nezaznívají.
„Jednak mateřství v pozdějším věku, a také to, že jsem k tomu dítěti přišla po umělém oplodnění a zároveň to není v nějakém tradičním svazku. Otevřela se ta debata, všichni měli názory, ale říkala jsem si, že je dobře, že jsem to udělala. Začaly mi psát desítky žen, které procházely tím samým, že děkují, že jsem jim dala nějakou odvahu, inspiraci, sílu. Pokaždé, když mi přišla taková zpráva, tak jsem věděla, že mělo smysl jít takto s kůží na trh.“
Jak celý kolotoč kolem narození vytouženého miminka s jejím životem zamával? Jak se jí v tom všem daří neztratit svoje kreativní já? O své zkušenosti napsala knihu Matkou po čtyřicítce, chystá nějakou další? A proč ji fascinuje téma sourozenectví? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
