Hele ve Studiu Kamarád má nový hlas. Převzít takovou nádhernou roli je čest, chválí si herec Kryštof Mende

Moderátor, divadelní i filmový herec, taky hudebník, to je spousta rolí. Zajímá mě, ve které se osobně cítíš nejkomfortněji?

Ono je to složitější. Vzhledem k tomu, že třeba tu uměleckou sféru já jsem vůbec nestudoval, tak vlastně kdykoliv to mám prezentovat před lidmi, tak jsem ve všem trošku nekomfortní. Protože jak člověk za sebou nemá oporu toho, že by věděl, co dělat, dělá to pocitově a doufá, že to vyjde.

Ne všichni vystudovaní přece vědí, co dělají.

A to je zase velká pravda, to s tebou souhlasím. Blízká je mi rozhodně hudba, protože s tou jsem začal asi úplně nejdřív díky mamince, tatínkovi. My jsme byli opravdu hudební rodina. Potom se hned přiřadilo divadlo na té amatérské úrovni. No takže nejméně jsem asi tak pohodlný s tou moderací, protože to bych měl nechat právě tobě a těm lidem, kteří jsou k tomu vyloženě rodilí, ale holt když jsem k tomu donucený, tak občas vezmu i to.

Kryštof Mende|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Kryštofe, ty jsi před nedávnem začal dělat něco, co velmi obdivuji. Ty jsi totiž nový hlas Heleho ve Studiu Kamarád. Jak moc se ti honí hlavou čest? A jak moc se ti honí hlavou otázka, co jsem to udělal?

Je to neuvěřitelná pocta něco takového moct dělat, protože teď Studio Kamarád slavilo 45 let a to už je úctyhodná doba jednoho pořadu. Takže být do toho přibrán je opravdu neuvěřitelná čest a samozřejmě zodpovědnost a trošku strachu, protože po panu Jirákovi převzít takovou nádhernou roli, z toho už opravdu má člověk respekt.

Navíc je tam úžasný tým lidí, leckteří jsou moji dlouholetí kolegové, takže my tam hlavně máme strašnou pohodu, je tam strašná sranda. Já jsem měl zatím jenom jedno natáčení, od března mě můžete už slyšet v roli Heleho. 

Já ti můžu říct, že snad neznám herce, který by po něčem takovém okamžitě neskočil, takže tam zaváhání rozhodně nebylo.

Vojtěch Přívětivý a Kryštof Mende|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Změnil se s tvým příchodem Hele, anebo je důležitější, aby zůstal vlastně co nejpodobnější?

To je samozřejmě otázka spíš na tvůrce České televize, ale mně bylo řečeno, že si to mám pojmout po svém. Takže samozřejmě každý interpret tomu dá trošku tu svoji tvář, ale já právě z úcty k panu Jirákovi jsem se snažil spíš navázat i tím hlasovým projevem. Aby i pro ty děti byl ten přechod takový mírný.

Jak je sehraný s loutkovodičem? Nebýt vidět je pro něj spíš úleva nebo stres? 15. února ho čeká premiéra hry Lovci české minulosti ve Studiu Ypsilon, o co jde? Na co dalšího by diváky pozval? A cítí se lépe před kamerou nebo na prknech? Poslechněte si celý rozhovor.