Hemofilikům v budoucnu pomůže genová léčba, věří primář Vladimír Komrska

18. březen 2014

O tom, zda budete trpět hemofilií, se rozhoduje už dávno před vaším narozením, konkrétně v okamžiku vašeho početí. Jediným možným způsobem jejího přenosu je totiž dědičnost, v menšině případů potom spontánní mutace genu. Projevuje se pouze u mužů a pro ty, kteří jí trpí, se může stát osudným i drobné zranění. Jak se žije dnešním českým hemofilikům? Na to se v pořadu Třináctka Plus ptala Štěpánka Duchková primáře Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol Vladimíra Komrsky.

Hemofiliků je u nás kolem tisícovky. Posledních 20 let se jim žije mnohem lépe. Začalo se u nás totiž s domácí a preventivní léčbou. Velkou výhodou je i to, že ty nejmodernější léky pro hemofiliky se dnes vyrábějí metodami genetického inženýrství. "Jsou to tedy léky, které nemají s krví nic společného. Odvrací se tak nebezpečí, že by se mohl pacient nakazit nemocí přenášenou krví," uvedl v rozhovoru primář Vladimír Komrska.

Ačkoli je hemofilie známá už od pátého století a mimo jiné ničila celé šlechtické rody, stále na ni neexistuje lék. Primář Vladimír Komrska ale věří, že se lék v blízké budoucnosti najde. Velkou nadějí je podle něj genová léčba, kterou se podaří "naučit" buňky produkovat chybějící faktory srážení krve.

Podrobnosti si můžete poslechnout v pořadu Třináctka Plus z 18. března 2014.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.