Houby pomohly rostlinám kolonizovat souš, jsou jako obchodní partneři, přibližuje biolog Jakub Skřivánek

Jen Jakub Skřivánek vstoupil, tak mi vyrazil dech, protože mi vlastně řekl, že nebýt jeho momentálního vědeckého zájmu ve smyslu té věci, kterou studuje, tak bychom neměli kytky na souši. Tak jak to tedy je?

Je to tak. Já se zabývám, říká se tomu arbuskulární mykorhiza, můžeme říkat zkráceně jenom mykorhiza pro naše potřeby. No a je to jedna z nejstarších symbióz mezi rostlinami a houbami vůbec, protože máme skvělý fosilní záznam už někdy s devonu, a to je období, kdy rostliny přecházely na souš. A tyto rostliny, který byly ještě ve vodě, ti předchůdci, tak ty měly živiny úplně všude. Uměly přijímat celým povrchem těla. Když přecházely postupně na tu souš, tak se musely potýkat s problémem, že ty živiny už nejsou všude, nejsou ve vzduchu, nepoletují, jsou jenom v té půdě.

No a tady právě přišel určitý evoluční tlak, že ty houby, které mají hodně jemné mycelium, dokážou růst rychleji než ta rostlina. A taky mají mnohem víc enzymů, takže dokážou rozbít ty sloučeniny, získat je pro sebe. Pak se tady stalo to, že docházelo k nějaké bohaté chemické komunikaci a ustanovila se ta prospěšná symbióza, že houba dodávala ty živiny a rostlina jí za to platila uhlíkama, to pravděpodobně pomohlo rostlinám kolonizovat souš tak, jak ji známe vlastně dneska.

Jakub Skřivánek|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Takže byznys, jak ho známe, začal fungovat už před miliony, možná miliardami let?

Ano, je to biologické tržiště. Platí tam pevná, říká se tomu stechiometrická pravidla. Jako není to, že ta houba je ve vězení té rostliny, že prostě žije v kořenech a musí otročit, ale je to fakt jemně vyladěný systém. Jeden nemůže dávat míň, než dostane. Když prostě houba dává málo, tak ta kytka ji přiškrtí a nebude jí pomáhat a vyživovat.

Když se na to díváme takto, tak znamená to, že houby jsou taková jako zásobovací síť pro květiny? A když třeba půjdu někde po louce a vyberu si úplně náhodnou kytku, tak tam to funguje taky tak?

Jo, vlastně jsi vybral naprosto skvělý příklad. Louka je skvělým zdrojem biodiverzity pro tyto houby, kdy vlastně v tom kořenu může být několik desítek různých druhů těchto arbuskulárně mykorhizních hub. Propojují jednotlivé rostliny dohromady a pomáhají s příjmem živin.

Já bych úplně neřekl zásobovací síť. Protože jsou rostlinní biologové, kteří se na to dívají z rostlinného pohledu. Já jsem něco mezi, ale musíme vzít v potaz, že ta houba je samostatná entita, která chce přežít. Takže ona taky dělá to, co by jí mělo udělat nejlíp. Ona tam není jako zásobárna, ale je to entita, která svůj životní cyklus má postavený tak, že ty živiny vyměňuje za uhlík, který si sama nedokáže vyrobit. Ona tu kytku potřebuje, ale ta kytka potřebuje tu houbu taky.

Takže vztah dvou obchodníků.

Je to tak a jsou to naprosto rovnocenní partneři.

Jakou spojitost mají houby s používanými rostlinnými hnojivy? Jakým způsobem můžou tyto houby pomoct v boji se změnou klimatu? K čemu všemu může být největší světová databáze těchto hub? Další důležitou databází je i GlobalFungi, co se tam dá najít a kdo za ní stojí? Poslechněte si celý rozhovor.