Industriální památka, která dnes slouží převážně dětem. Vydejte se do útrob vodárenské věže na Letné
V Praze na Letné byla na konci 19. století postavena vodárenská věž pískovcové barvy vysoká 38 metrů. Objekt v novorenesančním slohu, stojící dnes jen pár kroků od fotbalového stadionu Sparty, prošel nedávno náročnou rekonstrukcí. Dnes slouží převážně dětem. Dům dětí a mládeže Prahy 7 tu má klubovny, provozuje společenský sál, galerii a sousedskou knihovnu. V jedné z přístaveb funguje už od 50. let minulého století mateřská školka.
K věži dříve náležely jiné budovy, ve kterých se nacházela strojovna, vodní rezervoáry, sklady nebo byt strojníka. Vodárenský systém byl ovšem poruchový. Poptávka po vodě stoupala a vodárna ji nebyla schopna pokrýt. Fungovat přestala už po 25 letech, přilehlé budovy byly zbourány. Ve věži se pak bydlelo a sloužila domu pionýrů.
Dnes je vodárenská věž jedním z objektů Domu dětí a mládeže Prahy 7. V roce 2018 byla dokončena rekonstrukce věže. Ateliér architekta Petra Hájka se snažil zachovat co nejvíc původních prvků (zábradlí, dřevěné fládrované dveře, pískovcové schodiště apod.). A doplnil je zajímavými prvky jednadvacátého století. Přibyly kovové části, které mají připomínat a zdůrazňovat technický ráz budovy.
Ve třetím patře, kde původně býval byt topiče, pak klubovna a před zmíněnou rekonstrukcí čajovna, je dnes sousedská knihovna s čítárnou a studovnou pro veřejnost. Knihy si tu lze půjčit, číst, odpočívat nebo hrát společenské hry.
Po pískovcovém schodišti je možné vystoupat až do kruhové galerie s podlahou, jejíž články se dají zvedat do různých výšek. Vznikají tak stoly, hlediště nebo jeviště. V těchto místech byl kdysi umístěný vodní reservoár, jehož velikost naznačují obruče u stropu. Do bývalého komína věže v galerii umístil architekt Hájek periskop, kterým lze pozorovat dominanty Prahy.
Kovové schodiště vede pak na půdu, kde se nachází původní hodinový stroj, dva zvony a ještě výš čtyři ciferníky, viditelné z venku. Z vikýřových oken je krásný výhled na Prahu, ještě lepší než z ochozu o patro níž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
