Jak ustát vážnou diagnózu? Není slabost požádat o pomoc, když máte hodně naloženo, ujišťuje psychoonkolog Martin Pospíchal

20. únor 2022

Jak se cítí člověk, který je nevyléčitelně nemocný, co prožívá a jak by k němu měli přistupovat jeho nejbližší? I takovými otázkami se už léta zabývá psycholog Martin Pospíchal, který byl hostem pořadu Až na dřeň.

Kniha Touha odejít? je zdarma ke stažení

Martin Pospíchal se zvládáním stresu, zátěže a také vážných nemocí zabývá už dlouhá léta. Je mimo jiné spoluautorem oceňované knihy Touha žít, která se nedávno dočkala pokračování. „Kniha Touha odejít? má ukázat všem, kteří přišli do styku s vážnou nemocí, že se o vážných tématech mluvit dá a můžete to být ku prospěchu věci,“ vysvětluje psycholog. Knihu sepsal se dvěma onkologickými pacienty, jejich blízkými a s lékařem paliativní medicíny. „Já jsem moc rád, že pan Stanislav a paní Ivana knize věnovali čas, který tady ještě mají. Jejich zdravotní stav není dobrý a já jsem jim vděčný, že byli ochotní se věnovat dobré věci. V knize Touha odejít? jsme se navíc opravdu dotýkali hrany. Nebylo to úplně jednoduché, protože, když je řeč o konci života, tak slova docházejí.“

Čas na radost a na smutek

Lidí s onkologickou diagnózou podle Martina Pospíchala přibývá. Zároveň jich daleko víc umíme vyléčit. Lidé s diagnózou žijí i dlouhá léta a je potřeba jim pomoci, aby tu dobu skutečně žili. „Lidé mají často snahu šetřit své okolí. V takovém případě může právě psycholog pomoci, protože jemu mohou všechno říct naplno. Většina mých klientů má hodně naloženo.“ Především muži se ale prý často brání oslovit psychologa, aby nepůsobili nepatřičně nebo možná slabě. „Muži mají tendenci se se vším poprat sami, což zní hrdinsky, ale někdy je to na úkor jejich okolí. Stává se, že mi píší lidé, abych jim poradil nějakou fintu, jak přesvědčit jejich blízkého nemocného, aby si nechal pomoci.“ 

Je důležité žít a myslet na jiné věci. Občas je ale potřeba vypustit strach a obavy ven, poplakat si a nedržet to v sobě.
Martin Pospíchal

Zvládat vážnou diagnózu podle psychologů pomáhá pohyb, smysluplná činnost, blízcí lidé a dobré je také rozdělení času na radost a na smutek. 

Nemůžeme vědět, jak se cítí

Závažná diagnóza je velmi náročná nejen pro samotného pacienta, ale i pro jeho okolí, které se často z nevědomosti dopouští přešlapů. „Není třeba dobré říkat onkologicky nemocným, že to bude dobré nebo, že víme, jak se cítí, protože to prostě nemůžeme vědět a nebude nám to věřit. Úplně stačí udělat si na daného člověka čas, vypnout telefon, dívat se mu do očí a věnovat se pouze jemu. Nic z něj netahat, nechat to na něm. I když to třeba nevyužije, tak jen ta nabídka je pro nemocné lidí důležitá.“

Konkrétní praktické rady jak zvládnout nemoc i pomoc nemocnému je možné najít na webu České onkologické společnosti - linkos.cz, kde je možné také zdarma stáhnout knihy Touha žít i Touha odejít? „Pokud se rozhodneme někoho doprovázet v nemoci, je důležité, aby další dva lidé pomáhali nám. Není dobré hrát si na hrdiny,“ zdůrazňuje Martin Pospíchal.

Poslechněte si celý rozhovor o tom, jak zvládat život s onkologickou diagnózou.