Jak ve vesmíru ochránit Zemi před srážkou? Nejhorší je systém „Bruce Willis“, usmívá se astronom

Na Kleti se specializujete na astronomická měření planetek a komet se zvláštním zaměřením na blízkozemní tělesa. Pochopila jsem, že propátráváte vesmír a tato tělesa hledáte.

Dalekohled Klenot na to není dělán, na prohledávání jsou velké specializované dalekohledy. Najdou něco podezřelého, ale nestačí to jenom nalézt. Je potřeba zpřesnit dráhu. Tam pak přichází naše práce. Na Kleti připravíme pozorovací plán, lítáme po celé obloze a zjišťujeme, děláme snímky, hned změříme, hned pošleme, zase se to přepočítá a podobně.

Astronom Miloš Tichý na observatoři Kleť|foto:Fotobanka Profimedia

Hledání je hezký vedlejšák, prohlížíme snímky, jestli se tam náhodou něco nového neobjeví. Ale naší hlavní prací je zpřesňovat to, co se někde objeví, abychom zjistili, co nás čeká. V tomto případě doufáme, že mine většinou.

S jakým pocitem čtete takové ty titulky, které těleso se na nás řítí, jak daleko bude a jak velká je to katastrofa?

Většinou se to přebírá ze zahraničních médií a ne vždycky je to realita. Před několika roky všichni šíleli, že nás minula planetka o 7 milionů kilometrů, jak byla nebezpečná... Ta planetka vůbec nekřižovala dráhu Země, takže nebyla vůbec nebezpečná. Bylo to nejbližší přiblížení na příštích 100 let. A že nás dva dny poté minula planetka o 20 tisíc kilometrů, to bylo ticho po pěšině. My jsme o tom věděli, protože jsme ji sledovali, ale média absolutně nic. Takže médiím se v tomto úplně věřit nedá.

Lucie Výborná a Miloš Tichý ve studiu českobudějovického Českého rozhlasu|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

Vraťme se k nebezpečím, která mohou ohrozit planetu. Pochopila jsem, že si už Evropská kosmická agentura pro experiment vyhlédla těleso, které se jmenuje Didymos. Má průměr 800 metrů a taky má měsíc, to znamená dvouplanetka. Co se tam bude dít za experiment? Mělo se to dít letos.

To se vybralo účelově, abychom si trošičku otestovali, jestli jsme schopni tu naši Zemičku ochránit. Když se trefíme do toho menšího, o kolik jsme schopni mu změnit dráhu a o kolik zase to změní dráhu toho většího. Potřebujeme být připraveni, protože kdo je připraven, není překvapen.

Čtěte také

Díky Webbovu teleskopu můžeme objevit planetu vhodnou pro život do 10 let, věří astronom

Když se přemýšlelo, jak se bude Země chránit, tak nejhorší je systém „Bruce Willis“ – navrtáme to a odstřelíme. Pak nevíte, jestli ty trosky k vám nespadnou. Všechny metody se vyvíjí na to, abychom dovedli změnit dráhu planetky, Země je na to těžká.

Země prolétne svůj průměr za osm minut, oběžné dráhy planetek jsou řádově v desítkách měsíců. My potřebujeme získat jenom osm minut, takže nám stačí jenom jemňoučce šťouchnout. A zbytek nám pomůže gravitační působení ostatních těles, to umíme spočítat. A pak budeme z nebezpečí venku.

Jak se zkoumá, z čeho je to těleso, které se k nám blíží?

Můžeme rozložit sluneční světlo odražené od té planetky do spektra a zjistit, z jakého je materiálu. Nebo rámcově to můžeme zjistit třeba z rotace. Když těleso rotuje hrozně rychle, víme, že nemůže být kamenné, to by se rozpadlo. Takže víme, že je železné. Když je loudavé, máme větší šanci, že je kamenné.

Observatoř na jihočeské hoře Kleť|foto:Fotobanka Profimedia

Kdybychom měli dostatek času, protože u nebezpečných planetek se to počítá na sto let dopředu, můžeme tam poslat sondičku. Přistaneme, odebereme vzorky, uděláme analýzu a víme perfektně, z čeho to je. Metod je povícero.

Takže my u těch planetek neříkáme jenom „Ha, teď nás to minulo!“, ale všechno se počítá na sto let dopředu, abychom se na to mohli připravit.

Jak se vede kometě Tichý? Proč astronomové mohou pojmenovat po sobě kometu, ale u planetek to nejde? Jak vznikly vltavíny a kde je hledat? Co by se mělo stát letos s planetkou Didymos? A co odpověděl Miloš Tichý na otázku, jestli jsme ve vesmíru sami? Poslechněte si celý rozhovor.