Jak zlepšit osobní bezpečnost? Udržujte si vysokou úroveň situační pozornosti, radí bývalý operativec BIS Petr Mrňa
Bezmála dvacet let působil jako operativní důstojník zpravodajské služby. Dnes je odborníkem na bezpečnost a krizové situace. Mimo jiné se podílel na vzniku projektu Corty, který má být pro veřejnost pomocníkem právě v krizových situacích. Nejen o nich mluvil v pořadu Až na dřeň Petr Mrňa.
K práci operativce se Petr Mrňa dostal tak trochu náhodou. Tatínek z něj chtěl mít elektrikáře, maminka ho posílala na hotelovou školu. V té chvíli přišla nabídka z vojenské školy a bylo jasno.
Práce operativního důstojníka podléhá utajení a v rozhovoru proto spousta věcí nemohla zaznít. Jak si ale člověk zvykne na život v utajení?
„Najdete si ten způsob, kdy víte, co můžete a co nemůžete. Určitě si na to ale musíte dávat hodně pozor. Když si s kamarády půjdete sednout, tak si nebudete povídat o práci. Časem vám tedy zbydou jen kamarádi z firmy.“
Laické představy o jeho práci se někdy blíží scénám z dobrodružných filmů, realita je ale poněkud jiná. „Po střechách jsem jako James Bond nikdy neskákal. Z části ta práce určitě romantická může být. Rozhodně to není běžná služba v bezpečnostních složkách. I tady je ale potřeba občas sedět v kanceláři a papírovat.“
Strach je normální reakce
Strach je podle něj běžnou reakcí organismu. „Strach má pro mně hodnotu přežití. Výcvik vám ho pomůže zvládnout. Se strachem se ale učím bojovat pořád, protože každá situace je jiná. Po letech ve službě trochu jinak vnímáte civilní svět. Vnímáte, že bezpečí může být hodně křehké.“
Odchod ze služby byl v jeho životě zásadním zlomem. „Zvažoval jsem, zda zůstat v jistotě a v práci, která vás baví a kterou umíte, nebo odejít a splnit si svůj sen.“ Začátky v civilní sféře ale byly hodně těžké.
Projekt Corty
Petr Mrňa je jedním z odborníků, kteří stojí za projektem Corty. Ten má pomoci lidem zvládnout krizové situace a právě připravenost je podle něj zásadní. „Základem je být informovaný a vědět co a jak bych dělal. Pokud o dané situaci nic nevím a ani jsem si třeba nepřipustil, že by mohla nastat, přijde snáz paralýza systému, tedy zamrznutí.“
Velmi důležitá je podle něj také situační pozornost – tedy konstantní pozorování okolí, abychom byli schopní případné nebezpečí včas rozeznat.
„Problém je, že všichni jsme zvyklí být přilepení v obrazovkách. Všichni koukají do telefonů a mají v uších sluchátka. To je přímo proti situační pozornosti. Úplný základ pro zvýšení osobní bezpečnosti je udržování vysoké úrovně situační pozornosti.“
Jak důležitá je podle něj psychohygiena? Proč je nezbytné vnitřně přijmout možnost rizika? Měl by mít každý nějaké základy sebeobrany? A jaká je budoucnost projektu Corty? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.