Je jednoduché lidi vesmírem nadchnout, tvrdí Jan Spratek z pražského planetária a vyvrací nejčastější mýty, kterým věříme
Jan Spratek působí jako odborný pracovník pražského planetária se specializací na kosmonautiku, také ve vzdělávací kanceláři Evropské kosmické agentury a vedl tým, který vyslal družici Planetum-1 na oběžnou dráhu Země. Zároveň přednáší po celé České republice a právě vesmír je podle něj dokonalým tématem pro vzdělávání.
V květnu 2022 se vydala na oběžnou dráhu planety Země česká družice s názvem Planetum-1 a Jan Spratek stál v čele celého projektu. „Pražské planetárium se díky tomu stalo první a stále jedinou institucí svého druhu na světě, která měla svou družici na oběžné dráze,“ říká s radostí.
O vesmíru a kosmonautice pravidelně přednáší, což ho velmi baví. „Já občas říkám, že mám strašně jednoduchou práci. Protože je jednoduché vesmírem nadchnout. Tím největším úskalím je toho posluchače zaujmout a vesmír jako téma funguje neskutečně. A já jsem takový trošku kašpar, takže ukazuji názorně všechno možné, házím tam pomalu sám se sebou tak, abych ty lidi zaujal.“
Tím se mu pak otevírá prostor propojit fyziku, techniku i hlubší pochopení světa kolem nás.
Návrat na Měsíc
Velkým tématem je návrat člověka na Měsíc v programu Artemis, který navazuje na program Apollo.
„Americká NASA spustila odpočet, že bychom měli letět k Měsíci za 60 dní. Mise Artemis I už proběhla bez astronautů, obletěla Měsíc a vyhodnotila se data. A teď je právě ten cíl a úkol posadit do toho lidi, čtyřčlenná posádka - tři Američani a jeden Kanaďan by měli obletět Měsíc a vrátit se po 10 dnech zpátky.“
Do kosmického dění se aktivně zapojuje i Česko. Pilot Aleš Svoboda je v rezervním týmu astronautů ESA a intenzivně trénuje.
„Česká republika nelenila a řekla, že chce vyslat do pěti let českého astronauta na oběžnou dráhu. To bylo oznámeno v červnu 2024 a s tím se spustil národní program Česká cesta do vesmíru, který má i spoustu dalších cílů.“
Vesmírné hlouposti
S vesmírem se ale pojí i některé mýty, omyly a konspirace. I o nich byla s Janem Spratkem řeč.
„Já to musím zmínit, prostě slunce je bílé. Aspoň pro běžného člověka, tu žlutou se dozvíte až na střední škole, až budete maturovat z fyziky nebo půjdete na vysokou školu. Také představa o tom, co je černá díra třeba. Je to koule, to není díra, to je prostě akorát extrémně gravitačně působivý objekt. A dokud si nezalezu na ten okraj a podívám se, co za tím horizontem je, tak budu stále říkat, že Země je kulatá,“ směje se.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
