Jsem sběratel momentů. Chci vytvářet věci, které zůstanou dalším generacím, vypráví vítěz Ceny Czech Grand Design Jiří Krejčiřík

30. květen 2026

Za kolekce svítidel a hudební nábytek získal letos Cenu Czech Grand Design. „Pro nás tvůrce to určitě znamená ocenění naší práce odbornou veřejností, což je vlastně takový nějaký potěšující kredit, který z toho plyne,“ říká Jiří Krejčiřík. 

Nejprestižnější designérské ocenění v České republice má samozřejmě velkou váhu i pro klienty, kteří s ním spolupracují. „Pro spoustu lidí je to nějaké razítko, že oslovují ke spolupráci někoho, kdo je vlastně dobrý, protože o tom rozhodla odborná obec,“ myslí si Jiří Krejčiřík.

Jiří Krejčík / kolekce svítidel Emílie a Emil

Jeho portfolio je poměrně široké, primárně se ale zaměřuje na produktový design, nábytek i svítidla. A právě ta hrála v jeho vítězství velkou roli. Oceněn byl mimo jiné za kolekci svítidel Emílie a Emil.

„Vznikla pro firmu Modernista, která má práva na vytváření reprodukcí autorů z období první republiky. A já jsem chtěl vytvořit produkt, který bude navazovat na to jejich portfolio. Majitelka paní Wichterlová to komentovala, že jsem první žijící autor, se kterým spolupracují.“

Inspirací mu byl kubismus a také art deco. „Nechal jsem tam takový drobný odkaz k estetice první republiky, ale zároveň ty věci působí současně a fungují v nynějších interiérech. A to jméno Emilie, Emil je taky záměrně spjaté s tím obdobím první republiky,“ dodává.

Věci, které vydrží

Vedle estetiky dbá na kvalitu i životnost, jde tak proti současné nadprodukci a rychlé spotřebě. „Je důležité změnit tuhle mentalitu, snažím se vytvářet výrobky, které tady zůstanou pro další generace. To je takové moje téma, které ve své práci řeším.“

Jiří Krejčiřík

I když má jeho práce vlastní rukopis, u zakázkových realizací zohledňuje kontext prostoru, pro který dílo vzniká. Při návrhu velkého jídelního stolu pro rezidenční projekt například pracoval s motivy převzatými přímo z podlahové mozaiky interiéru. „Líbilo se mi nějakým způsobem navázat na něco, co v tom bytě je od jiné umělkyně,“ vysvětluje.

Jako designér je i dobrým pozorovatelem, všímá si detailů, což prokázal hned po vstupu do naší karlínské rozhlasové budovy.

„Já jsem takový sběratel momentů, atmosféry, hodně mě zajímá architektura a myslím si, že tím pozorováním si tvořím takový podvědomý fond, ze kterého potom určitě čerpám.“

Jaký byl jeho první designérský návrh? Jak se mu spolupracuje s architekty a řemeslníky? Je on sám manuálně zručný, aby si některé věci vyrobil? Co by ho lákalo vytvořit? Jak se k designu vůbec dostal? S jakými materiály nejraději pracuje? A bude jeho plánovaná cesta do Japonska spíš odpočinková, nebo pracovní? Poslechněte si celý rozhovor.

Lenka Vahalová a Jiří Krejčiřík
autoři: Lenka Vahalová ,

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.