Jsme rádi, když se díky Nocležence daří nastartovat nový příběh toho člověka, vítá Jan František Krupa z Armády spásy

Nocleženka je na první pohled vlastně jednoduchý nástroj. Voucher za sto korun, který dává člověku bez domova noc v teple a přístup k základním službám. Vzpomenete si na moment, kdy jste Nocleženku vypouštěli do světa? Před kolika lety to vlastně bylo?

Toto je 10. ročník, takže ať jsem přesný, je to 9 let a několik měsíců.

Byl to vlastně úplně prapůvodně takový jednoduchý způsob, jak křesťané v několika málo společenstvích tady v Praze mohli podpořit lidi z ulice, aby se dostali do noclehárny Armády spásy. A pak vlastně kolegyni z fundraisingového oddělení napadlo, že by to byla úžasná možnost podpořit lidi z dalších měst, kde Armáda spásy provozuje noclehárny nebo dokonce i azylové domy.

A tak vymysleli takovou kampaň, která se už zacílila do širšího spektra lidí a dneska pomáhají vlastně desítky tisíc lidí ročně, kteří se zapojují do toho projektu a je to úžasná možnost spolupracovat na pomoci těm nejpotřebnějším.

Vojtěch Přívětivý a Jan František Krupa|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Projekt Nocleženka dlouhodobě nepřináší jenom samotný nocleh. Pojďme to ještě rozvést, co všechno je tedy součástí té Nocleženky?

Tak kromě noclehu, který jste zmínil, a kromě základní hygieny, která je běžná pravděpodobně na všech noclehárnách i jiných organizací, tak v Armádě spásy platí, že lidé, kteří přijdou na noclehárnu, tak dostanou i nějaké jídlo, nějaký nápoj, dostanou i možnost obměny oblečení. Nicméně takovým kýženým stavem je, že ti lidé vlastně dojdou ke kontaktu se sociálním pracovníkem.

Někdy je tam ten sociální pracovník i v těch večerních hodinách, někdy tam přichází brzo ráno, aby se mohl s nimi potkat a mohl jim pomoct rozkrýt nějakou cestu, kudy by se mohli dát z té ulice pryč.

Protože ten nocleh sám o sobě je samozřejmě obrovská pomoc. To, že nemusí spát někde venku, nemusí mrznout, nepřijdou o zdraví, o majetek, možná o život, to je samozřejmě největší benefit toho projektu, ale my jsme rádi, když se daří díky té Nocležence jaksi nastartovat trošku příběh toho člověka. Dát mu prostě možnost pootevřít dveře do nějakého jiného způsobu žití, protože to na té ulici dlouhodobě k žití samozřejmě není.

Změnilo se fungování projektu během let existence? Jak vypadá běžná noc v noclehárně během zimy? Proč může být noc v teple velkou motivací ke změně? Stává se, že se lidé dostanou z ulice a pak v Armádě spásy pomáhají ostatním? Jak Nocleženku zakoupit a jaká je pak komunikace s dárci? Poslechněte si celý rozhovor.