Kateřina Siniaková: Píle a dřina jsou podmínkou úspěchu, ale člověk musí mít občas i trochu štěstí

Kateřina Siniaková patří v současnosti ke světové tenisové špičce. Vzhledem k velkému množství turnajů se nestává často, aby zavítala do rodného Hradce Králové. Tento měsíc se to podařilo a tak jsem velmi ráda, že jsem mohla usměvavou, sympatickou a šarmantní blondýnku přivítat.

Cesta to byla krásná, sice také trnitá, ale tenis mě pořád moc baví. Mám radost, že to takto dopadlo, jsem spokojená.
Kateřina Siniaková, tenistka

Hradec Králové je vaše velká láska. Máte tu také rodinu, jak často se vůbec dostanete domů?
Je to tak, ale bohužel příliš často tady nejsem. Ten sportovní rok je velmi vytížený, takže létám doslova z jednoho turnaje na druhý. Ale když už mám tu příležitost, tak se vždy snažím přijet do Hradce.

Čtěte také

Pro světovou tenisovou jedničku ve čtyřhře není Hradec Králové jen vyplněnou kolonkou v pasu

Táta vás ke sportu přivedl. Prý už jste měla v pěti letech tenisovou raketu v ruce?
To je pravda, hraji už od pěti let, je to už docela dlouhá doba. Ale jsem moc ráda, že to takto dopadlo. Ta cesta byla krásná, sice i trnitá, ale tenis mě pořád moc baví.

Když se ještě vrátíme do vašeho dětství, chtělo se vám chodit s raketou na kurty?
Opravdu se mi chtělo. Samozřejmě v těch pěti letech toho bylo víc, rodiče chtěli, abychom bylo s bratrem sportovně založeni, takže mě to bavilo. A čím jsem byla starší a ještě se mi začalo dařit, začala jsem vyhrávat turnaje, tak mě to chytlo a už nepustilo.

Musela jste si ale jistě v dětství také něco odříct.
Za začátku jsem neměla žádné takové problémy, ale čím byl člověk starší, tak mu samozřejmě chybělo chození s kamarádkami na kávu, mít prostě jen volno a občas si někam vyjít. Ale nelituji toho, vůbec mi nevadí, že jsem to musela obětovat. Teď jsem vlastně za to ráda.

Čtěte také

Daniel Siniakov hraje skvěle tenis díky své starší sestře a jednou by chtěl být světovou jedničkou

Je vám teprve 26 let a vaše kariéra už čítá neuvěřitelný počet titulů a úspěchů. Co si říkáte, když se ohlédnete?
Řekla bych, že bych si toho měla víc vážit. Člověk chce stále víc a víc vítězství, říká si, že by měl ještě víc makat, že je stále co vylepšovat. Ale jsem potom ráda, když mohu jít na nějaké akce, kde mi lidé připomínají, že mám opravdu krásnou sportovní kariéru.

Pak mi dochází, že si musím moc vážit toho, co jsem dokázala. Jsem nadšená, že se mi to povedlo. Mnoho lidí chce, ale prostě se jim to nesejde a nepodaří se to. Já jsem spokojená.

Je za tím především píle a zatnuté zuby nebo v tom hraje roli i jistá souhra náhod?
Myslím si, že tak trochu obě dvě ty záležitosti. Píle a dřina jsou k úspěchu moc zapotřebí, je to rutina, která musí jet, i když se člověku nechce. Ale samozřejmě trochu štěstí je také občas zapotřebí. Aby byl člověk zdravý a aby mu přál třeba los na turnaji.

Lada Klokočníková a Kateřina Siniaková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.