Když život přehodí výhybku. Tramvajačka Karolína Hubková o ztrátě bratra, násilí ve vztahu i vytouženém mateřství
Její láskou jsou tramvaje, jak ty moderní, které řídí, tak ty historické v Muzeu MHD, kde pracuje. Usměvavá autorka populárního Deníku tramvajačky je ale také ženou, která se zvládla poprat s ranami osudu a vykřesat z nich sílu pro další cestu životem. Hostem pořadu Až na dřeň byla Karolína Hubková.
Karolína Hubková se po mateřské dovolené pomalu vrátila k práci u kolejí a tramvají. Vídat ji můžeme nejen v kabině tramvaje, které stále brigádně řídí, ale především v Muzeu MHD ve Střešovicích.
„Můj tatínek na této muzejní sbírce pracoval a všichni mě znali jako jeho dceru. Mám tam svoje ‚berušky‘, které ráda s obdivem obcházím. Je to tramvaj KT8D5, kterou mám vytetovanou na stehně. Moje oblíbená Kačenka. Anebo s obdivem koukám na náš asi nejvzácnější exponát, což je tramvaj číslo 200, které se říkávalo kdysi Terezka,“ říká s úsměvem.
Jako dítě prý chtěla být prezidentkou. Záhy ale Pražský hrad vyměnila za sen o řízení tramvaje a toužila i po kreativní práci. Obojí propojila na svých sociálních sítích, kde už dlouhé roky publikuje nejen fotky tramvají. „Dřív to byla jen fotogalerie, postupem času jsem si z toho udělala svůj deníček.“
Vzpomínka na bratra
Dětství Karolíny Hubkové ovlivnila nejen láska k tramvajím, kterou v ní pěstoval její tatínek, ale také tragická smrt mladšího brášky.
„Je potřeba o tom mluvit, protože s každým slovem, které ze sebe dám ven, tak je to ulevení od té vnitřní bolesti, od toho pnutí, co tam možná vnitřně někde je. Mámu to totálně zničilo a já jsem kvůli tomu dlouho nechtěla mít děti, bála jsem se toho,“ přiznává.
Důležitým momentem jejího života bylo i někdejší partnerství, jehož součástí bylo domácí násilí. Žila v něm dva roky. „Nemluvila jsem o tom, schovávala jsem to. O to víc si vážím toho svého nynějšího manželství a přijímám s pokorou to, že se milujeme, je to dar.“
Jak náročná pro ni byla cesta za vytouženým miminkem? Jak jako dítě vnímala ztrátu svého bratra? Co jí dalo sílu všechno tohle zvládnout? Co má na své nástěnce vizí? A je její manžel stejný šotouš jako ona? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
