Lachtani nám díky veterinárnímu tréninku důvěřují. Být při narození mláděte je úžasný zážitek, popisuje chovatel Jakub Mezei
„Lehounce se mi klepala brada,“ přiznává vrchní chovatel lachtanů Jakub Mezei, který byl u lachtaního porodu. Na narození mláděte si v pražské zoo počkali celých sedm let. K radosti celého týmu se má sameček po měsíci čile k světu. Proč mládě lachtana neumí plavat? Jak vypadá veterinární trénink? A má opravdu lachtan černé zuby?
Musíme začít samozřejmě tou nejdůležitější událostí z posledních doby, a to je nové mládě. Čekali jste na něj sedm let a 5. června se zadařilo. Jaké to bylo?
Bylo to úžasný. My jsme samozřejmě už věděli dost dlouho dopředu, že Daisy, jeho máma, je březí. Díky veterinárnímu tréninku, který s lachtany trénujeme dvakrát, klidně i třikrát denně, tak už jsme pozorovali pohyby toho mláděte v jejím břiše. Bylo to i cítit. Vypadá to, jako když se tam fakt hýbe vetřelec. A pak už pár dní před tím porodem se ta Daisy chovala tak nestandardně, že víc odpočívala, ležela na skalách, tam normálně nechodí. No a pak v ten pátek 5. 6. jsme najednou viděli, že už začíná tlačit, takže jsme si to natočili, byli jsme při tom. A opravdu pro chovatele lachtanů je to úžasný zážitek, být při tom úplně od toho začátku, kdy se to mládě vlastně objeví na tom světě a pak ten celý život, který má před sebou, tak je to opravdu skvělé.
Čtěte také
Nepříjemná otázka, brečel jste?
Lehounce se mi klepala brada, to je pravda, ale slza neukápla.
Je mu tedy měsíc. Kolik váží mládě lachtana?
Dneska ráno ho kolegyně vážila a viděl jsem v tom našem chatu, že má osm a půl kilogramu, takže je to opravdový cvalík. Když se narodil, tak měl něco kolem čtyř a půl.
Je to taková zmenšenina toho velkého lachtana. Akorát má jinou barvu, protože on má jinou srst. Je opravdu černý. Někdo říká, že lachtani jsou černí, ale jejich skutečná barva je hnědá. Jinak vlastně jsou identičtí. Mají čtyři ploutve, pořád mečí, protože to mečení znamená - mám hlad, tak ať ta samice přijde a nakojí ho. Jinak jsou úplně stejní. Ale kdybychom se jim podívali do tlamy, tak bychom viděli, že mláďata nemají tmavé zuby, nemají černé zuby, ale mají takové béžové.
Já jsem zjistil teprve nedávno, že lachtani mají černé zuby a úplně mi to vyrazilo dech. Ten malý lachtan ale prý neumí plavat.
Ano, je to tak. My jsme velice opatrní, nepouštíme hned do vody. Ve volné přírodě se to učí třeba když jsou odlivy a v těch plážích zůstávají takové prohlubně s vodou, tak tam si jdou zaplavat. Samozřejmě myslím, že můžeme říct, že to ne všichni určitě dají, protože to je prostě příroda.
Jako že se utopí?
Že se utopí třeba. A my, jelikož jsme velice opatrní, tak až třeba po těch čtyřech týdnech jim začínáme dávat vaničku s vodou. Vidíme, jestli je to zajímá, jestli si tam jdou zaplavat, jestli je to baví, a pak postupně jim dáváme šanci jít do těch větších bazénů, které tam pro ně máme. Ale nechceme nic uspěchat a děláme to všechno opatrně.
Proč má lachtan černé zuby a jak vypadá jejich čištění? Důvěru zvířat si získávají i veterinárním tréninkem, ten je ale pro lachtany dobrý i z dalších důvodů, jakých? Co je nejoblíbenější potravou lachtanů? Proč nemůžou jíst kapry? Jak vzpomíná na lachtana Melouna? A jak se Jakub Mezei ke své práci dostal? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
