Lidé podceňují bezpečnost u vody. Nejčastější příčinou utonutí je alkohol a nedostatečný dozor nad dětmi

„Figurant se nám začíná topit. V tuto chvíli je to stále ještě aktivní tonoucí. Čas mezi aktivním tonoucím a pasivním, což vidíme už teď, je velice krátká doba,“ popisuje názornou situaci tonoucího člověka místopředseda Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Miroslav Černý.

Čtěte také

Bezpečné léto u vody. Na Orlickou přehradu budou o prázdninách dohlížet středočeští záchranáři

Záchranné pomůcky jsou důležitou součástí a to nejen pro záchranáře. Používat by je měli i zdatní plavci. „Záchranář, který bude zachraňovat, má u sebe plovací pás. Ten slouží jako případná záchrana pro něj.“

Nepozornost, absence záchranných pomůcek nebo alkohol jsou totiž nejčastějšími příčinami utnutí. V Česku se takových případů stane až 200 ročně.

„Ta nejtragičtější skupina jsou děti a tam je potřeba si uvědomit, že k utonutí nemusí dojít v nějaké obrovské přehradě vysílením, jak to často známe z filmů. K utonutí může dojít v jakékoliv množství vody. Nafukovací bazének, běžný bazén může být to místo, kde chvilka nepozornosti rodičů vede k tragédii, která končí utonutím a smrtí toho dítěte. Takových případů jsou každý rok desítky,“ uvádí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09.

Tisková konference, která se věnovala bezpečnosti u vody|foto:Sabina Vosecká, Český rozhlas

Podle člena prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Daniela Vičana jsou tato čísla alarmující. Srovnatelná jsou totiž se státy, které mají moře.

„Můžu být dobrý plavec, ale křeč si nevybírá, jestli jsem špatný nebo dobrý plavec, ta může opravdu chytit kohokoliv. Vidíme ze statistik, že stačí pár sekund nepozornosti, dítě se začne topit a třeba už není ani na hladině, takže vlastně ti rodiče nedokážou identifikovat to místo, kde by třeba ještě měli zasahovat,“ vysvětluje.

Lidé by tak měli u vody dbát na větší bezpečí, nejen na to svoje, ale i těch druhých.