Máme radost, že to lidi i po těch 30 letech baví, říkají Lunetici. V říjnu zaplní O2 universum
Nejznámější český boyband, který na konci devadesátek pobláznil celou generaci fanynek. Kapela Lunetic okupovala přední příčky hitparád a těšila se velké oblibě. I po 30 letech je prý dohromady drží nejen muzika, ale také kamarádství. I když dnes už vystupují jen ve třech. Do studia Rádia Praha přišli Aleš Lehký a Václav Jelínek.
Když se řekne Lunetic, tak si všichni okamžitě vybaví hit Máma. V tom videoklipu jste vystupovali s maminkami, teď v tom posledním s názvem Sdílej už jste jako otcové s dětmi. Kdo s tím nápadem přišel?
Aleš: No, asi já, ale David (Škach, pozn. red.) vlastně přišel s tou myšlenkou toho textu. Spousta lidí si myslí, že to je o sdílení těch zážitků, takového toho moderního sdílení na sociálních sítích. Ale my jsme starý pánové, takže my se spíš snažíme mezi sebou sdílet ty věci s těmi dětmi, které vlastně nepotřebují mobily, když jsou s rodiči a věnujeme se jim. Tak ten nápad byl, pojďme tam dát děti, vždyť nám vyrostly. A byla by to hezká paralela k té mamince, která byla v tom roce 1998. Spíš jsme se trochu báli dětí, jestli do toho půjdou.
Václav: Moc se jim nechtělo. Museli jsme jim naslibovat určitý věci, aby do toho šly s náma. Ale povedlo se.
Aleš: Tak Vašek má takový činorodý kluky, sportovce a showmany. Syn hraje na bicí, mám pocit, že jsou extroverti, takže ti do toho šli hned. Já mám trochu introverta doma, ještě v pubertě, tak jsem se bál, že mě pošle někam. Ale řekl - jdu do toho, táto. Když máš z toho radost, tak do toho jdu.
Už loni v říjnu jste měli výroční koncert Lunetic 30 let, velký koncert v Praze bude i letos. Pokud to uvedu na správnou míru, tak v roce 1995 jste se dali dohromady a první koncert byl v červnu 1996.
Aleš: Ano, vlastně letos opakujeme 2. října zase v Praze, protože jsme si řekli, že se tam ty lidi úplně nevešli. A chceme to zažít znovu, protože to byl krásný večer. Když na vás přijde 5 tisíc lidí, kteří znají slovo od slova a zažili tu dobu, kdy jim bylo náct a dneska už to jsou dámy v našem věku nebo trošku mladší teda. A umí to rozjet, takže to je úžasný spojení. Ta chvilka napojení toho interpreta, těch fanoušků, kteří s ním vyrostli, to je zázrak.
Koncert 2. října v O2 universum je vlastně taková třešnička na dortu, protože vy už jste začali turné po České republice a Slovensku. Ono má poměrně dost koncertů, asi 29, pokud jsem správně počítal.
Aleš: Jo, my vlastně stabilně už pár let každý rok děláme těch 50, 60 koncertů a letos je to moc pěkný. Koncertujeme hodně a je to pro nás pořád takový nepochopitelný stav a máme z toho radost, že to lidi i po těch 30 letech baví. A vlastně je neuvěřitelný ty lidi vidět, když jsou naladěný na tu naši notu, vzpomínají, zpívají od A do Z ty písničky a užívají si to. Takže my bychom byli jenom hloupí, kdybychom si to nechtěli užít s nimi.
Na co se můžou fanoušci na koncertě v O2 universum těšit? Jak vzpomínají na své úplné začátky? Proč nechtěli píseň Máma vůbec točit? Jsou se skalními fanynkami, které kdysi přespávaly před koncerty před halami, ještě stále ve spojení? A je pravda, že ke společné písni s kapelou Holki je donutily manželky? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
