Měl obsluhovat Labe, místo toho zakotvil v Praze. Parník Vyšehrad dnes vypráví příběh české paroplavby

„Parníky Antonín Švehla, doktor Edvard Beneš byly postaveny v roce 1938. Byl požadavek postavit dva velké salónní parníky jako plnohodnotnou konkurenci drážďanských parníků. Především pro český úsek Labe mezi Litoměřicemi a státní hranicí, případně aby mohly zajíždět i do těch Drážďan,“ popisuje kapitán Filip Houdek.

Zároveň dodává, že po první slavnostní plavbě do Prahy se lodě už na sever Čech nevrátily a jejich domovem se stala metropole. I druhý parník najdete na Vltavě, slouží na kulturní akce a kotví u Výtoně.

Parník Vyšehrad|foto:Monika Doležalová, Český rozhlas

Parník Vyšehrad se v průběhu let jmenoval třeba Tomáš Garrigue Masaryk nebo Děvín. Později byl opraven a nyní kotví na Rašínově nábřeží u Tančícího domu.

„Byl provozovaný někdy do roku asi 2015, 2016. V té době se pak rozhodlo o jeho kompletní rekonstrukci s cílem vrátit ho v rámci možností do původního stavu. Protože ty parníky byly několikrát představované, takže se mu navrátí ten původní vzhled a ta původní dispozice tak, jak byl stavěný.“

Parník Vyšehrad vystřídal několik názvů, poprvé vyjel v roce 1938|foto:Sabina Vosecká, Český rozhlas

Dnes parník slouží jako muzeum, jak doplňuje Lucie Nedvědová, marketingová ředitelka Prague Boats:

„Abychom právě po rekonstrukci tomu parníku Vyšehrad vdechli život, tak jsme z něj udělali Muzeum paroplavby. Pořádáme tady komentované prohlídky. Tady si můžete prohlédnout knihu zajímavostí, která vám řekne, že kdybyste položila Petřínskou rozhlednu naležato, tak je stejně dlouhá jako parník Vyšehrad.“

Jaká byla původní kapacita a jak se vešel parník pod mosty? Poslechněte si celou reportáž.

Reportáže Praha je NEJ! najdete také ve formě videa na YouTube.