Mezi střevem a mozkem je fascinující komunikace. Významnou roli hraje mikrobiota, vysvětluje internista Jiří Vejmelka

Pokud se zaměříme na interakci mezi střevem a mozkem, tak co si pod tím má člověk, který nevystudoval medicínu, představit?

Tak je to fascinující komunikace mezi střevem a mozkem, to propojení je různé nejenom na neuronální úrovni, ale také třeba na té vlastní komunikaci a koordinaci funkce trávicího traktu. To jsou třeba neuronální plexy, tedy pleteně, ta neuronální tkáň, která se týká trávicího traktu, je velmi rozsáhlá. Někdy se tak jako novinářsky říká, že to je takový druhý mozek a je to rozsáhlá tkáň.

Dále je tam imunitní systém, obrovská imunitní tkáň a je tam také propojení přes další mechanismy, já už jsem třeba zmínil neuroendokrinní mechanismy, a to propojení je nejenom střevo mozek, ale i naopak. To znamená, střevo může ovlivnit třeba naši náladu, což je logické, pokud budeme mít třeba cestovatelský průjem nebo jinou infekci, nebudeme se cítit dobře, ale je to i naopak. Pokud nás třeba čeká stresující událost nebo nějaký složitý rozhovor, tak se to může také promítat do toho trávicího traktu jako takového nebo i do našeho vegetativního nervového systému.

Známe každý, že třeba máme někdy průjem, když nás čeká nějaký stres nebo někdo má nevolnost nebo naopak, pokud máme třeba chronický stres, tak nám může něco ležet v žaludku. A to je popis de facto už funkční poruchy trávicího traktu. Takže je to takto propojené, ale že bychom čekali nějaké jednoduché propojení a jednoduché schéma, které dáme do učebnice, tak to určitě nefunguje.

Jiří Vejmelka|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Je tam řada mechanismů, které ještě doposud neznáme. Já už jsem zmiňoval ty střípky, tak třeba mikrobiota je jeden z těch střípků, ale je to poměrně velký střípek, který nám dneska zapadá i do toho chápání, do tzv. fyziologie trávicího traktu, ale i do patofyziologie. A já se ve své práci také zabývám právě vlivem mikrobioty na hybnost trávicího traktu, především se zřetelem syndromu dráždivého tračníku, kdy mikrobiota může hrát významnou roli, samozřejmě ne ve všech případech, někdy více, někdy hraje třeba roli více psychika nebo i tlak okolí.

My dneska jsme pod tlakem negativních zpráv, stresů, je to takový ten zrychlený životní styl. Může ohrozit naši mikrobiotu a funkci trávicího traktu, ale třeba jsme také pod tlakem vysoce průmyslově zpracovaných potravin, které jsou dobře dostupné a relativně levné. Když se chceme zaměřit na ladění té osy mikrobiota-střevo-mozek, tak je to někdy složité.

Ale máme řadu různých dostupných mechanismů a nástrojů, jak mikrobiotu podpořit, můžeme se snažit trošičku odfiltrovat ty negativní zprávy, máme možnost rozrůznit si jídelníček i náš životní styl. Protože mikrobiota, a logicky i náš trávicí trakt, chce určitou pravidelnost, ale také různorodost z hlediska třeba těch podnětů pro náš imunitní systém a také pro mikrobiotu, aby ta mikrobiota byla pestrá, aby imunitní systém dobře reagoval.

Jaký je rozdíl mezi pojmy mikrobiota a mikrobiom? Máme nějakou definici toho, co je zdravý mikrobiom? Jak svoji mikrobiotu podpořit? Kdy vyjde kniha Mikroby mají slovo? A proč se Česká mikrobiomová společnost vymezila proti komerčně nabízeným analýzám střevního mikrobiomu? Poslechněte si celý rozhovor.