Nejčastější důvody zásahu vodních záchranářů v letní sezóně? Alkohol a přecenění sil, odpovídá David Smejkal

V roce 2023 to bylo 800 zásahů. To je ale tři roky staré číslo, jak to vypadá dnes?

Tak o rok později to byl téměř stoprocentní nárůst, to znamená téměř 1600 zásahů. Loňské léto, pokud si ještě trošku vzpomeneme, tak bylo deštivé, skoro tři týdny pršelo, to znamená, že těch zásahů bylo něco kolem 1000, takže většinově ta léta oscilují mezi 1000 a 1500 zásahy.

A co konkrétně si pod těmi čísly máme představit v praxi?

Tak vodní záchranka působí dnes na 17 přehradách v Česku, na těch velkých významných vodních plochách a tam fungujeme v režimu 24 hodin, nonstop celé léto. A co si představit pod tím zásahem? Řekl bych, že je několik různých typů. První a ty nejčastější jsou zdravotnické zásahy, to znamená při jakýchkoliv obtížích, problémech, když volající tedy volá na tísňovou linku 155, tak ta výzva přichází z těch operačních středisek i k nám.

Pak jsou to takové ty technické zásahy, to jsou například nějaká nefunkční plavidla, poruchy na motorech, kdy ty lodě jsou v nějaké nouzi. No a pak jsou to takové věci, které jsou ryze preventivní, když například dochází k výraznému a prudkému zhoršení počasí, tak naše posádky jezdí na přehradách a de facto sbírají lidi. Protože dneska ty výkyvy počasí jsou poměrně dramatické a velmi rychlé. A máte někdy malé děti na matračkách 200 metrů od břehu a ty nejsou schopny se dostat zpátky bezpečně.

David Smejkal|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

V Česku se ročně utopí desítky až stovky lidí. Jak ten trend vypadá v posledních letech?

Tak on ten trend je vyšší, než říkáte. Zpravidla to bylo něco kolem 180 až 200 lidí ročně. To číslo je opravdu velké oproti západoevropským státům a ta poslední čísla z té loňské sezóny, to již bylo něco kolem 160, 165, ale je to samozřejmě dotčeno tím počasím, které zkrátka tři týdny nepouštělo příliš lidi k vodě. Takže pochopitelně i to má dopad na to snížení, ale obecně v Česku utone zhruba kolem 180 lidí ročně.

Zaujalo mě, že dlouhodobě tvoří většinu těch obětí muži. Čím si to vysvětlujete?

Většinou muži mají takové ty tendence k vyššímu požívání alkoholu, což je v Česku samozřejmě obrovský problém. Pokud jezdíte vodu, a teď neřeknu, jste ten vodák, protože za mě ten vodák si ten alkohol odpustí a nechá si ho až do toho kempu. Pokud jezdíte vodu, tak zkrátka ten alkohol je přítomen prakticky všude, v každé lodi. Každý vlastně má tu vodu spojenou právě s tím používáním alkoholu.

A tam jsou samozřejmě větší sklony k nějakému hazardování, ale to se týká i těch dovolených strávených například u těch přehrad, kdy i ta dovolená je spojená často s požíváním alkoholu. A lidi zkrátka pijí, pak si chodí zaplavat nebo sekundárně přeceňují svoje síly a schopnosti a následně dochází k tomu utonutí.

Kolik lidí službu vodních záchranářů zajišťuje? Jak náročné je stát se vodním záchranářem? V čem jim pomáhá aplikace Záchranka, kterou radí mít v mobilu? Co všechno by měl člověk udělat, než vyjede na vodu? A proč jsou pro děti nebezpečné kruhy? Poslechněte si celý rozhovor.