OBRAZEM: Šperky, zbraně i nádoby. Archeologové našli na plánované trase Pražského okruhu tisíce vzácných předmětů

„Zlato a jantar jsou ty materiály, které určitě poutají velkou pozornost, protože jantar rozhodně není materiál místní. V několika komorových hrobech jsme měli nálezy zlata, drobných zlatých spirálek, nášivek,“ vyjmenovává některé materiály Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

19 fotografií

„Gró těch nálezů je pohřebiště z doby halštatské, jedná se o takzvané komorové hroby s mohylovými náspy,“ vysvětluje archeolog Karel Říha, před kterým leží třináct zlatých předmětů.

„Tohle je vlastně nýtek oplechovaný zlatem, byl to knoflík, který nosil někdo významnější. Bylo to v době halštatské, čili se pohybujeme v období 8. až poloviny 6. století před naším letopočtem,“ popisuje.

Jednoduchý pánský prsten, zlato, doba římská, dnešní Kolovraty|foto:Barbora Navrátilová, Český rozhlas

„Toto pochází z hrobu římského muže, kdy měl u sebe tento prsten, pinzetu, měl u sebe ještě sponu, která je ale ve velmi špatném stavu,“ představuje další nález v podobě zlatého prstenu Milan Kukla z Ústavu archeologické památkové péče Středočeského kraje.

Archeoložka Petra Maříková Vlčková pak ukazuje kus nalezené zbraně: „Je to hrot kopí z jednoho z hrobů z doby stěhování národů, první polovina 6. století našeho letopočtu.“

Spona opasek, náramky|foto:Barbora Navrátilová, Český rozhlas

Nalezené předměty musí ještě restaurátoři a archeologové ošetřit a prozkoumat. V muzeích by se mohly objevit do tří let.

Kdo se česal kostěným hřebenem? A z čeho se vyráběly šperky? Poslechněte si celou reportáž.