Od žirafy až po vražedkyni. Dabuji od devíti let, můj mozek se na roli adaptuje rychle, směje se Klára Nováková

Já jsem projel tvůj profil na Dabingforum. Tušíš, kolik už jsi za těch osmnáct let, co to děláš, nadabovala rolí?

Vůbec, já bych to strašně ráda spočítala nebo měla někde přesně databázi úplně všech rolí, protože tam některé role třeba chybí, když jsou nějaké menší a tak, ale vlastně za ty roky vůbec nevím.

Já jsem to spočítal, tak aktuálně, pakliže teda budeme počítat s tím, že tam některé role nejsou a že tam pravděpodobně ještě není něco, co teprve vyjde, tak těch rolí je 719.

Cože? Tak děkuji, tohle budu říkat všude - víte, já jsem nadabovala už 719 rolí, mě to spočítal Vojta.

Dělá s tebou toto číslo něco?

Já si to vůbec neuvědomuju, vůbec, pro mě je to u spousty rolí, když mi třeba někdo řekne, že jsem to nedabovala, tak si to třeba nepamatuji. Ale u nějakých mám fakt krásný vzpomínky na to, když jsem to dabovala, co jsem při tom cítila a tak.

Vojtěch Přívětivý a Klára Nováková|foto:Tereza Čistotová, Český rozhlas

Nejsou to jen pohádky, ale také dospělé role. Stalo se ti třeba někdy, že jsi v jednom dni musela dabovat ráno pohádku dětským hlasem a odpoledne nějaký film dospělým hlasem? Jak se ti v tom přepíná?

Stává se to dost často i teď. Jako já musím říct, že ten mozek je zvyklý na to, že když si sedne před ten mikrofon, prostě podívá se na tu roli a hned ví. Mám to takhle automaticky, ale chtělo to hodně praxe.

Ale někdy se stává to, že přijdu a dají mi tam nějakou vražedkyni nebo tak. Já říkám - počkejte, moment, já jsem dabovala žirafu. Já se musím jako trošku přetransformovat. Ale dobrý, ten mozek se naštěstí dokáže dost rychle adaptovat právě na tu danou roli.

Ty jsi vlastně moje kolegyně z Českého rozhlasu, vysíláš víkendy na Radiu Wave. Jaké to je pro dabérku začít moderovat v rádiu? Protože vysvětlím - herci a dabéři mají podle mě často v rádiu sklon k tomu, že místo toho přirozeného moderování začnou to moderování hrát. A jak se ti to uchopuje?

Čtěte také

Tak to jste ještě nepotkali toho pravého. Jak se žije bez sexuální přitažlivosti a proč to není fáze?

Je to těžký. Přesně jak jsi říkal. Člověk má tendenci a má to pořád zabudované v té hlavě, že jako sednu a nadabuju nějakou roli, nejsem to já. Ale za tím mikrofonem, když člověk moderuje, to je fakt nejtěžší role mého života, být tam sama za sebe.

Předtím jsem ještě pracovala v České televizi a tam vím, že jsem měla nějaké první moderátorské příležitosti. A to nešlo, to fakt nešlo. Protože jsem byla pořád v nějaké roli a dlouho jsem se musela učit takovou tu moderátorskou dikci, položit ten hlas dolů. A je to těžký, je to fakt složitý. Člověk si řekne, že je to v pohodě, tak ten je zvyklý mluvit na mikrofon, ale ne tímto způsobem, být za sebe.

Jak vzpomíná na své úplné začátky za mikrofonem? Poznávají ji někdy lidé podle hlasu? Jak se jí moderuje v rozhlasovém studiu, které je v přízemí vinohradské budovy a je prosklené? Pro Radio Wave teď připravila i čtyřdílnou sérii Asexualita, jak vznikala? Na sociálních sítích má také profil Klářiny knihy, co ráda čte? Poslechněte si celý rozhovor.