Po stopách příběhu Jana Zajíce
Po vzoru Palacha chtěl po okupaci vyburcovat národ z letargie a nečinnosti. Před 55 lety se šumperský student Jan Zajíc v centru Prahy zapálil, stal se pochodní číslo dvě.
Své nejbližší v dopise na rozloučenou prosí o odpuštění, pochopení. A taky aby z něj nenechali udělat blázna. Po stopách příběhu Jana Zajíce se vydáme do rodného Vítkova.
Se jménem Jana Zajíce jsem se poprvé setkala někdy v roce 1978, objevila jsem jeho hrob při návštěvě příbuzných ve Vítkově. Netušila jsem tehdy jak silný příběh a osud mám před sebou, nikdo mi tehdy neřekl co se stalo, žádné detaily. Jako by to ve městě bylo tabu, téma, o kterém se nemluví. Po roce 1989 se už příběh Jana dostal do novin, do televize.
Ke mně se vrátil až po nástupu do Českého rozhlasu. Od poloviny devadesátek jsem měla tu čest mluvit s Janovou maminkou, tátou, pamětníky. Letos přišlo i setkání se sourozenci. Příběh už znám. A možná ne každé setkání, natáčení, přináší něco nového, další střípek. Už roky to není jen práce a profesní přístup. Je to osobní, blízké a moc silné téma.
Související
-
Před 50 lety se upálil student Jan Zajíc, následoval Jana Palacha
Před 50 lety se v Praze upálil Jan Zajíc. Chtěl následovat Palacha v tom, aby vyburcoval národ k protestům a odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
