Počet mladistvých konzumujících alkohol u nás strmě stoupá. Co s tím?

13. leden 2015

„Alkohol u dospělých občas a pro radost - ano. U dětí a mladistvých je to ale vždycky cesta do pekla. Hlavně tam, kde se pije pro zapomenutí na problémy," říká v pořadu Třináctka Plus Josef Šedivý, terapeut protidrogového centra Sananim. Vladimír Darebník, viceprezident Unie výrobců a dovozců lihovin ČR, k tomu dodává alarmující statistiky.

V ČR ochutnalo alkohol už 60% jedenáctiletých dětí, což je evropský primát, stejně jako konzumace piva, ve kterém jsme dokonce první na světě. Přestože to není prvenství chvályhodné, hodně se zlehčuje a vlastně se tváříme, jako by pivo alkoholem ani nebylo.

Téměř 30% patnáctiletých dětí pije alkohol pravidelně, což je minimálně jednou týdně.

„Rodiče podceňují nebezpečí alkoholu u svých dětí, mají na ně mnohdy až přehnané nároky a navíc s nimi málo komunikují. Komunikace jako taková se vytrácí úplně, děti žijí mnohdy osamoceně ve virtuálním světě svých počítačů, kde si lehce najdou informace o tom, co se dá zkusit. Stačí pár kamarádů, kteří alkohol seženou - těm se přece neodmítne a problém je na světě," míní hosté Třináctky Plus.

Jak správně jednat?

Rodičům i dětem pomáhají projekty Pij s rozumem a Pobavme se o alkoholu. Jde o to dávat preventivně přesné a správné informace, žádná klišé, ale pravdu pro všechny možné skupiny. Alkohol ano, ale pro radost a rozumně. A také až v době, kdy nám opravdu neublíží. Pít by měl mladý člověk až tehdy, když je schopen alkohol odmítnout, když už to sám dokáže regulovat, což u náctiletých nebývá.

Čtěte také

„Nejrizikovější období v životě dítěte je, když se dějí nějaké změny. Nejhorší je, když mají rodiče na dítě velké nároky a potom zjistí, že z něj nebude to, co si představovali. Dítě najednou přestane vrcholově sportovat, zbyde mu spousta času a k tomu se připojí deprese. Rodiče to ani nezaregistrují. Pokud se ale rodiče s dětmi baví o tom, jak se mají, jak se cítí, je velká pravděpodobnost, že děti s nimi budou komunikovat i o těch méně příjemných věcech," dodává na závěr Josef Šedivý.

autor: Ivana Navrátilová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.