Pohyb a cvičení jsou stěžejním klíčem k dlouhověkosti, vysvětluje molekulární biolog František Knobloch

Jedním z impulsů ke studiu biologie byla jeho zkušenost vrcholového sportovce, který se věnoval beachvolejbalu. Dlouhodobě se potýkal s některými zraněními a bolestmi ramene, kolen a zad.

„Prostě mě zajímalo, jak funguje lidské tělo a jak si tato zranění vyléčit, jak urychlit rekonvalescenci. A potom mi došlo, že lidské tělo je hodně složité, není to jenom o těch velkých strukturách a orgánech, ale že těch molekul, které v našem organismu jsou, je hrozné množství. A toto mě dost fascinovalo,“ popisuje František Knobloch.

V rámci diplomové práce se aktuálně účastní výzkumu, který se týká chladové terapie a jejího vlivu na srdeční arytmie.

František Knobloch|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

„Nejvíce mě ale zajímá prevence těch největších civilizačních onemocnění, takže opravdu stěžejní pozornost mimo práci ve škole, tak mám k rakovině, kardiovaskulárním a neurodegenerativním onemocněním, cukrovce druhého typu a tak.“

Životní styl hraje velkou roli

Jde o onemocnění, na která umírá nejvíce lidí. Jak se jim nejlépe vyhnout? Na to samozřejmě neexistuje jednoduchá odpověď. Jednou z důležitých věcí je ale životní styl.

„To je opravdu něco, co udělá hodně práce. Spánek, cirkadiánní rytmy, stravování, pohyb a cvičení. Ale i ta cílená medicínská prevence, to znamená, že si uděláme nějakou diagnostiku, nejčastěji krevní testy, tělesnou kompozici. No a pak s ní pracujeme tím způsobem, že cílíme na ty jednotlivé rizikové faktory a snažíme se je snížit.“

Lenka Vahalová a František Knobloch|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Dlouhověkost ve zdraví

Zásadním tématem je pro Františka Knoblocha longevity, tedy dlouhověkost, kterou ale nedefinuje jen vysokým věkem.

„Není až tak důležité, jestli se dožiji osmdesáti, devadesáti nebo sta let. Důležité je, abych posledních pět, deset, patnáct let netrávil chronicky nemocný a závislý na ostatních. Proto bych longevity raději překládal jako dlouhověkost ve zdraví.“

Cílem je mít co nejdéle vysokou kvalitu života, být schopný jak fyzicky, tak mentálně, sociálně i emočně.

„Pohyb a cvičení je stěžejním klíčem k dlouhověkosti, protože většina vědců se shoduje, že pravděpodobně zpomaluje stárnutí. A i kdybych si neměl prodloužit život ani o den, tak si minimálně prodlužuji tu zdravou část, ale spíš oboje, ono to je těžko oddělitelné.“

Jak on sám pracujete na tom, aby tady byl co nejdéle a zdráv? Jaký vliv má spánek a výživa? A co genetika? Jak probíhá jejich výzkum chladové terapie? Proč pro laiky může být složité číst správně vědecké studie? A jaké zkušenosti má s léčbou zlomené nohy, na kterou odmítl sádru? Poslechněte si celý rozhovor.