Praha je na povodně lépe připravená. Z obnovy jezů v centru jsme nadšení, tvrdí ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala

Od ničivých povodní v roce 2002 se Praha výrazně proměnila. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala v pořadu K věci vysvětluje, jak se aktuálně město chrání před velkou vodou, jestli se stále staví v záplavových zónách a jak se mění Vltava pod vlivem klimatických změn.

„Kdyby dnes přišla stejná povodeň jako v roce 2002, bylo by to v Praze výrazně lepší. Od té doby dokázalo hlavní město dokončit protipovodňová opatření vlastně v celém centru i na levém břehu, na Čertovce. Vybudovaly se dva protipovodňové uzávěry na Rokytce i na Čertovce a v podstatě ten projekt, který byl připraven, tak je postupně dokončován,“ přibližuje Petr Kubala.

Přesto zůstávají části, které je třeba dořešit, zejména v Trojské kotlině, kde se hledá vhodné řešení. „S tím, že bychom potom směrem na Sedlec dokázali ještě zkapacitnit koryto, takže by to nebylo to mobilní hrazení, ale takový ten přírodě blízký způsob, prostě zkapacitnění koryta vodního toku.“

Po roce 2002 vznikl institut tzv. aktivní zóny záplavového území, kde platí stavební uzávěra. „Tam nepostavíte nic s výjimkou dopravní a technické infrastruktury,“ potvrzuje Kubala. Připouští však, že část území byla zastavěna už dříve, a proto nelze všechna rizika eliminovat. Podle něj se nové projekty mohou realizovat jen s vlastní protipovodňovou ochranou a tak, aby nezhoršovaly odtokové poměry po proudu.

Obnova jezů a revitalizace

V Praze Povodí Vltavy dokončilo obnovu Šítkovského a Staroměstského jezu pomocí tradičních technik. Zůstal tak zachován historický ráz jezů.

„Bylo těžké vybrat třeba dubové dřevo, ze kterého tam byly piloty z nějakého 12. a 15. století, kterými se to nahrazovalo. Musím říct, že my jsme z toho výsledku byli nadšení a vlastně i všichni ostatní, kteří to viděli, včetně památkářů, historiků,“ popisuje Kubala.

Z připravovaných projektů zmínil úpravy v okolí Císařského ostrova a Troji, kde má vzniknout přírodě blízké koryto s tůněmi a meandry. Úspěšné revitalizace proběhly i na řece Loděnici u Berouna a ve Vlašimi na Blanici.

Jak je to s protipovodňovou ochranou Zoo Praha? Zapojuje se Povodí Vltavy do pravidelných protipovodňových cvičení? A jak se na Vltavě projevují dopady klimatických změn? Poslechněte si celý rozhovor.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.