Při zkoušení inscenace 3 ženy jsem sáhla do různých historek se svou matkou, směje se herečka Ilona Svobodová

Inscenace 3 ženy britské scenáristky a komičky Katy Brand měla premiéru na podzim tohoto roku a uvidíme v ní tři generace žen. Ilona Svobodová si tak poprvé vyzkoušela roli babičky, ta ale rozhodně neodpovídá tradiční představě klidné seniorky. „Chodí neustále se sklenkou vína, prodala dům a stěhuje se za milencem do Itálie,“ přibližuje herečka.

Přestože je hra britská, českému publiku je svým humorem blízká. „Myslím, že každý si v tom najde něco. Musím přiznat, že když jsme zkoušeli, tak jsme si vyprávěli hodně rodinných příběhů. A já jsem sáhla do různých historek se svou matkou.“

Ilona Svobodová|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Na volné noze

Ilona Svobodová v padesáti letech odešla ze stálého angažmá, odjela do Francie, a když se vrátila, tak prý ani neměla divadlo znovu v plánu.

„Ale nějak se to zase zvrtlo, že jsem zpátky. Takže já divadlo mám na prvním místě a hraji ve čtyřech různých scénách. Už jsem dost velká na to, abych se někde trápila s někým, koho nemám ráda. Takže ty nabídky beru i podle lidí, kdo v tom bude hrát a kdo to režíruje.“

Odejít na volnou nohu byl podle ní velký risk, který se ale vyplatil.

Dovolila jsem si ten přepych jít na volnou nohu, protože tu práci mám a je to obrovská svoboda.

„Samozřejmě lidi si neuvědomují, že vlastně jsme placení až za to, co odehrajeme. Nemám žádný stálý plat a zkouším zadarmo. Mě těší, že mám pokrytý celý příští rok a v roce 2027 mám další nabídky na divadlo.“

Lenka Vahalová a Ilona Svobodová|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Koho je nejtěžší dabovat?

Vedle divadla je výraznou součástí její práce také dabing. Svůj hlas propůjčila hned několika hollywoodským hvězdám, nejtěžší pro ni byla ale Diane Keaton. „To byly filmy, které točil Woody Allen, a tam bylo hrozně moc takových řečových vycpávek. Ale ono to je o citu, musíte chytit rytmus toho filmu.“

I v dnešní době dává Ilona Svobodová při dabingu přednost papírovému scénáři před notebookem. „Papír je papír. My umíme i potichu překládat ty papíry, takže neruším u mikrofonu, ale přece jenom člověk vidí celou tu stránku a může si do toho dělat poznámky.“

Proč se jí letos zásadně změnil život? Jaká další divadelní práce ji čeká? Jak vzpomíná na tvorbu za komunismu? A jak vypadá její běžný den? Poslechněte si celý rozhovor.