Pro duševní zdraví je spánek zásadní. Sílícím fenoménem posledních let se stala digitální nespavost, říká psychiatr František Šalanda

24. září 2026

„V ideálním případě je dobré před spaním třeba hodinu vůbec na žádné obrazovky nekoukat. To je samozřejmě nadlidský úkol,“ popisuje František Šalanda. Pohybuje na dvou na první pohled velmi odlišných polích. Je to psychiatr, ale zároveň i úspěšný saxofonista. O duševním zdraví, spánku, umělé inteligenci a hudbě s ním mluvil moderátor Vojtěch Přívětivý.

Co se v psychice začne měnit jako první, když spánek chronicky šidíme? Je to změna nálady, horší pozornost, nebo třeba úzkost, impulsivita?

Je fakt, že těch věcí je celá řada a vlastně to, co asi na sobě můžeme pozorovat nejsnáze, je nějaká změna nálady, podrážděnost třeba. A určitě to může pak mít vliv na kognitivní funkce, paměť, pozornost, prostě nějaký úsudek. Když ten spánkový deficit je delší dobu, tak se tělo dostává do nějakého chronického deficitu, ale i stresového stavu, kdy opravdu ty kognitivní funkce můžou být snížené. Takže je to rozhodně důležitý faktor. Spánek je zásadní faktor v rámci duševního zdraví a duševní hygieny.

Když se bavíme o spánku, rád bych ještě otevřel téma digitální nespavosti. O co jde? 

Je to sílící fenomén posledních několika let, o kterém taky rád mluvím, protože mě to téma zajímá, je mi to blízké a je to vlastně nespavost způsobená konzumací digitálních technologií a vlivem digitálních technologií na nás, což se děje na několika úrovních. Ten obsah nás nějakým způsobem aktivizuje. Když se koukáme na thriller nebo na nějaký emočně napínavý seriál, film nebo si třeba čteme konverzaci s někým, tak to v nás samozřejmě vyvolává nějaké emoce. Tohle nás nějakým způsobem aktivizuje a udržuje v bdělém stavu.

František Šalanda

Další věc je potom to, že si uměle prodlužujeme dobu, kdy jdeme spát. Máme tendenci si ještě něco jít pustit, ještě jeden díl seriálu nebo na tom feedu se na něco podívat. Tomu se říká tzv. revenge bedtime procrastination.

A v neposlední řadě je to taky vliv modrého světla, které nám narušuje sekreci hormonu melatoninu, který je jinak zodpovědný za navození únavy. Modré světlo na nás působí jak z telefonů, tak z televizních obrazovek. V úplně ideálním případě je dobré před spaním třeba hodinu vůbec na žádné obrazovky nekoukat. To je samozřejmě nadlidský úkol. Nicméně fungují taky různé filtry, nestačí třeba to zteplání barev, ačkoliv je to nazvané jako nějaký noční režim. Sice to trošku těm očím uleví, ale toho modrého světa je tam pořád dost.

Co je potřeba, tak jsou opravdu takové filtry, které udělají tu obrazovku úplně červenou, odstraní veškeré modré světlo. Na všech chytrých telefonech se to dá nastavit, když si to hodíte do Googlu nebo do AI, tak vám s tím poradí. Nebo se dají koupit takové červené brýle, které si člověk večer nasadí a může se koukat na nějakou obrazovku. Je to opravdu znatelná úleva pro ty oči. 

František Šalanda a Vojtěch Přívětivý

Jaká je ideální délka spánku? Jak se daří udržovat spánková hygiena lékaři, který má dvacetičtyřhodinové směny? Co říká na to, když lidé řeší svoje duševní problémy s umělou inteligencí? Jaké může mít AI výhody a rizika? Jak se dostal k hudbě a saxofonu? A proč nakonec profesně muzika nevyhrála? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.