Proč nám teče z nosu? Někdy za to nemůže infekce, ale přecitlivělá sliznice
Za normálních okolností vchází nosem do těla vzduch, ze kterého získáváme kyslík. Nosní sliznice ho přitom zvlhčuje, ohřívá a zachytává nečistoty. Kýchání, smrkání nebo vodnatý výtok proto nemusí hned znamenat infekci. Někdy nos jen reaguje na suchý vzduch, chlad, změnu teploty nebo podráždění sliznice.
Nosu můžeme pomoci čistším vzduchem, přiměřenou vlhkostí v místnosti i dostatečným pitným režimem. „Co náš nos nemá rád, je suchý vzduch a příliš teplý vzduch,“ vysvětluje doktorka Kateřina Cajthamlová.
Zvlášť v létě, kdy se teplota vzduchu blíží teplotě našeho těla, je důležité dostatečně pít. Když tělu chybí tekutiny, vysušuje se nejen organismus jako celek, ale i nosní sliznice. A ta na sucho reaguje velmi citlivě.
Ne každé kapání z nosu znamená infekční rýmu
Jestli vám z nosu teče doslova jako z kohoutku, nemusí to hned znamenat, že jste chytili virózu. Existuje také takzvaná vazomotorická rýma, která není infekční.
„Jde o stav, kdy nosní sliznice přehnaně reaguje na různé podněty, například chlad, změnu teploty, vlhkost nebo kořeněné jídlo,“ popisuje specialista na choroby ušní, nosní a krční Pavel Chrbolka. Sliznice začne produkovat sekret, ale neznamená to, že je v těle infekce.
Chloupky v nose fungují jako filtr. Vytrhávat bychom je neměli
Ochlupení v nose má svůj význam. Funguje jako mechanický filtr, který zachycuje větší nečistoty z vdechovaného vzduchu. Množství chloupků v nose ale nesouvisí s tím, jak často člověk trpí rýmou.
Čouhající chloupky si můžeme opatrně zastřihnout. Vytrhávání ale vhodné není. „Před čím bych varoval, je vytrhávání chloupků. Tím může vzniknout drobná rána, do které se může dostat infekce a následně vzniknout zánět,“ upozorňuje Pavel Chrbolka.
Když výtok z nosu trvá dlouho, vyplatí se sledovat souvislosti
Dlouhodobý výtok z nosu může mít různé příčiny. Nemusí jít jen o nachlazení nebo alergii. Podle Kateřiny Cajthamlové je dobré všímat si i celkového stavu organismu.
„Pokud vás něco takového trápí, doporučila bych změřit si krevní tlak. A pokud bude v pořádku, změřit ho ještě několikrát, ideálně ve chvíli, kdy z nosu teče,“ radí.
Pomoci může také příznakový deník. Do něj si člověk zapisuje, kdy se potíže objevily, jaké bylo počasí, co jedl, jestli byl venku, v chladu nebo v suchém prostředí a co naopak potíže zlepšilo. Takový přehled může být užitečný i při návštěvě lékaře.
Nosní kapky mohou pomoci, ale některé jsou návykové
Mnoho lidí při ucpaném nose automaticky sáhne po kapkách. Jenže nejsou kapky jako kapky. Některé nosní sliznici zvlhčují, jiné ji naopak vysušují.
„Ty druhé pracují na principu stažení cév. Tím se sníží produkce hlenu a člověku se na chvíli lépe dýchá. Tyto kapky jsou ale návykové,“ varuje Kateřina Cajthamlová.
Problém nastává ve chvíli, kdy je člověk používá příliš často a příliš dlouho. Když si je nekápne, například v noci, nosní sliznice zareaguje větší tvorbou hlenu a znovu se ucpe. Člověk pak sáhne po kapkách znovu — a kruh se uzavírá.
Při dlouhodobých potížích je proto vhodné navštívit ORL lékaře. Ten může zkontrolovat stav sliznice a poradit, jak kapky postupně omezit. Pomoci mohou také výplachy nosu a střídání období, kdy člověk kapky používá méně a postupně jejich množství snižuje.
Suchý nos může zhoršit i čich
Čich je důležitý smysl, který úzce souvisí s chutí. Pokud o něj člověk přijde, je to výrazná ztráta. Potíže s čichem se mohou objevit i tehdy, když je nosní sliznice vysušená nebo podrážděná.
„Regenerace nervového systému i receptorů je dlouhodobá záležitost,“ říká Kateřina Cajthamlová. U lidí, kteří o čich přišli například po covidu, doporučuje zkontrolovat hladinu vitaminu D v krvi a případně ho doplňovat. Podle ní může v poinfekčních situacích pomoci i podpora imunity a regenerace sliznic.
K péči o sliznice se často zmiňují také vitaminy C, A, beta karoten, selen nebo zinek.
Jak zdraví nosní sliznice ovlivňuje prostředí, ve kterém spíme? Jak spolu souvisí zdraví zubů a nosních dutin? Co dělat, když nám z nosu teče, a jak se zachovat, když je sliznice naopak suchá? A jak správně smrkat? Poslechněte si rady v pořadu Vesele a zdravě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.