Psycholožka Galina Jarolímková: V Praze je u přijímaček větší konkurence. Nesouhlasím s tím, že bez maturity se člověk nikam nepohne

Paní doktorko, v neděli se otevřelo to třítýdenní okno pro podávání přihlášek na střední školy. Praha a Středočeský kraj patří dlouhodobě k nejvíce zatíženým regionům, pokud jde o přijímačky na střední. Když to sledujete z pohledu poradny, v čem je situace tak specifická oproti zbytku republiky?

Specifická je právě tím, že vlastně třeba Středočeský kraj, Praha-východ, Praha-západ nemá své nějaké statutární město a není tady vlastně spádovost, takže ty děti se hlásí z toho kraje i do Prahy a ta kapacita prostě není vždy dobře zabezpečená, takže ty pražské děti nemají šanci se na ty vysněné své školy nějakým způsobem dostat. Je tam větší konkurence samozřejmě.

A tam je taky velký rozdíl ve financování, protože pražské školy financuje kraj Praha, středočeské děti by měl financovat Středočeský kraj a ty Pražáci se někdy na ty Středočechy hodně zlobí, že jim zabírají místa.

Já si myslím, že je to také o tom, jakým způsobem jsou ty děti připravované nebo nejsou připravované na střední školy a leckdy, vy jste to už zmiňoval, jsou ty děti víc motivované ne na to, co chtějí samy, ale na to, co chtějí jejich rodiče. Že si vyberou prestižní školy a třeba na to ani kapacitně nemají, myslím teď intelektově, pracovně, sociálně, tak to nezaručí to, jestli je z Prahy nebo Středočeského kraje.

Takže samozřejmě i v Praze je daleko širší nabídka středních škol, než je třeba v jiných krajích a do Prahy se dostávají i na některé školy děti z celé republiky.

Galina Jarolímková|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Myslím si, že jsme to zažili my oba, když jsme šli na střední školu, to může být často velmi těžké vybrat si v 15 letech, kam chceme směřovat. A jakým způsobem, nebo do jaké míry by do toho rozhodnutí měli zasahovat rodiče?

Já si myslím, že by zasahovat měli tak 50 na 50, že by to mělo vycházet z potřeb toho dítěte, co ho baví, co ho nebaví. A ty rodiče by to měli nějakým způsobem nejenom v té deváté třídě, ale dávno předtím už začít monitorovat, bavit se s tím dítětem, čím by chtělo být.

Samozřejmě dneska je velmi populární být youtuberem, pracovat v médiích, protože to je takové pozlátko, co ty děti vidí. Ty lidi toho z jejich pohledu moc nedělají. Vlastně jsou to, já tomu říkám prodavači sebe a nějakých produktů, takže mají pocit, že to je strašně jednoduché. Ale vlastně rozebírat s dětmi tu vizi, co by chtěly v budoucnu dělat a jít se podívat na dny otevřených dveří, hledat řešení uplatnitelnosti na tom trhu práce, co ano, co ne.

Spousta rodičů v dnešní době má pocit, že bez maturity se člověk nikam nepohne, protože ta maturita je důležitá. A já s tím naprosto nesouhlasím, protože když potřebujete dneska sehnat řemeslníka, instalatéra, zedníka nebo jakékoliv tyto profese, tak je to velmi nedostatkové zboží a rozhodně neplatí to, že ten člověk je méněcenný na trhu práce nebo v osobním životě. Protože ten člověk může být daleko sečtělejší, chytřejší, ale baví ho ta manuální práce.

A i já ve svém okolí třeba mám dneska lidi, vysokoškoláky v manažerských pozicích, kteří se vracejí a dodělávají si výuční obory, aby mohli dělat práci, která je naplňuje, která je baví. Takže určitě to není o tom, že to, co si vyberu v 15 letech, kam mě rodiče nesměřují, že s tím musím nějakým způsobem souhlasit, ale dodělat to.

A setkávám se za poslední dobu také s tím, že vlastně až při tom studiu si to dítě ujasní, že to není to právě ořechové, co by chtělo. A jsou samozřejmě i možnosti přestupu na jiné obory nebo vybrat si jinou školu. Proto je možná těch přihlášek tolik, protože to nejsou jenom letošní deváťáci, můžou to být žáci druhých, třetích ročníků středních škol, kteří přestupují zpátky třeba do prváku.

Od loňského roku funguje nový systém přihlášek na principu řazení škol dle preferencí, podle čeho se rozhodovat? Co by měli rodiče zvažovat v případě osmiletého gymnázia? Jak velkou roli hraje u zápisů do prvních tříd spádová turistika? Platí také nová pravidla pro odklad povinné školní docházky, co všechno se při posuzování zralosti sleduje? Poslechněte si celý rozhovor.