Ředitel Poštovního muzea: Filatelie mě nikdy moc nechytla, baví mě ale příběhy známek

O jaké české známky je ve světě největší zájem a jak se žije muzeu, které je už několik měsíců zavřené? Hostem pořadu K věci byl ředitel Poštovní muzea Praha Jiří Střecha.

Poštovní muzeum je sice už nějakou dobu kvůli koronavirovým restrikcím uzavřené, zaměstnanci se však nenudí a mají stále spoustu práce. Chystají například novou výstavu na pobočce České pošty na Pražském hradě. „Bude tam takové zákaznické centrum České pošty především pro turisty, kde se budou prodávat ty nejkrásnější známky a další materiál. Bude u toho i malá expozice. Uvidíme tam, jak vzniká poštovní známka, celý ten proces, od návrhu, přes tisky,“ láká ředitel muzea Jiří Střecha.

I přes to, že Jiří Střecha řídí celé Poštovní muzeum, filatelie mu nic moc neříká. „Ten pokus byl učiněn mou babičkou, která bydlela na Vinohradech a měla pocit, že chlapec z Královských Vinohrad by měl sbírat známky, ale nikdy mě to nějak nechytlo. Můj koníček je historie železnic.“ Zároveň přiznal, že ani zaměstnanci muzea nemůžou být vášniví filatelisté, je to především kvůli bezpečnosti a krádežím.

Vysoká umělecká hodnota

Nejznámější československou známkou je žilkovaná zelená čtyřkoruna s převráceným přetiskem, která se v aukci prodala za téměř osm milionů korun. „Naše známky mají vysokou uměleckou hodnotu. Dodneška držíme jako jedni z posledních na světě, že se striktně u každé známky dělá výtvarný návrh.“

autoři: Štěpánka Duchková , jp

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.