Sebepoznání je koncepční věc. Lidé se nejvíc bojí duševní bolesti, říká psychoterapeut Pavel Špatenka

Nejsi v tom sám – to je název projektu, který v těchto dnech Pavel Špatenka rozjíždí. Jeho smyslem je poukázat na to, co se ukrývá v naší mysli, jak dalece nás náš vnitřní svět ovlivňuje a také na to, že problémy s duší řeší řada lidí.

Velkým tématem je podle něj vnitřní oběť a také samota. „Epidemie osamělosti, která vypukla během covidu, má velký vliv na tom, jak se dnes radikalizuje společnost.“

Pavel Špatenka|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Pavel Špatenka vystudoval medicínu v Karlově univerzitě. Pracoval v klinické praxi i ve farmaceutické společnosti. Pak ale udělal životní veletoč a už roky se věnuje výhradně sebepoznání a psychoterapii. Je autorem konceptu všímavého sebepoznání.

„K tomu, abychom mohli pochopit sami sebe a své nitro, potřebujeme všímavé vědomí, abychom si všimli toho, co prožíváme.“ Cesta do vlastního nitra nebývá jednoduchá. Je na ní totiž potřeba poznat nejen to dobré, co v nás je, ale také stíny, které v sobě máme. „Lidé se nejvíce bojí duševní bolesti a mají strach, že ji nezvládnou.“

Na cestu za sebepoznáním podle něj člověka většinou pošle životní těžkost. Ostatně něco podobného zažil i on sám. „Jako dítě jsem všechno vnímal rychle. Ve třinácti letech ale přišla proměna a byla ze mě velká troska. Nevěděl jsem, co s tím dělat. Vyústilo to na vysoké škole ve velkou depresi. Tam jsem začal hledat.“

Kateřina Kubalová a Pavel Špatenka|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Jak složité bylo opustit pohodlí korporátu a vydat se úplně jinou cestou? Proč je důležité pochopit vývojová traumata? Co může být prvním krokem k sebepoznání? A jak přijmout i své stinné stránky? Poslechněte si celý rozhovor.