Slon je inteligenčně na úrovni čtyřletého dítěte a dokáže se leknout i maličkosti, popisuje chovatel
Pražská zoologická zahrada chová osm slonů indických různého věku. Stará se o ně tým ošetřovatelů, kterému šéfuje hlavní chovatel slonů Martin Kristen. Má bohaté pracovní zkušenosti z různých evropských zoologických zahrad, dva roky pracoval i ve Velké Británii.
Čtěte také
Sloni si ho získali svou inteligencí. „Dospělý slon je inteligenčně na úrovni čtyřletého dítěte. Což pokud vezmu v potaz své dvě dcery, jak vnímaly svět, když jim byly čtyři roky, tak je to opravdu velký fenomén.“
„Situace řeší zajímavým způsobem, velmi inteligentně. A zároveň je jejich inteligence velmi odlišná od té lidské – není to primát, gorila, orangutan, který je lidem hodně podobný.“
Sloní způsob řešení je silový. „Je to největší suchozemský savec a ví to. Zároveň jsou hodně lekaví. Ty tři tuny v případě samic a pět tun v případě samce se dokážou leknout i maličkosti.“
Změna v přístupu k chovu
Chov o slony se v zoologických zahradách výrazně změnil. Současný moderní chov směřuje k tomu, aby byl co nejvíce podobný přírodě. „Stavíme rodinné skupiny, ideálně na příbuzenské vazbě, protože v přírodě ty malé sloní skupiny slonů indických vytvářejí skupiny především na základě určité příbuznosti.“
Čtěte také
„Je to většinou stará matka, ta má vedle sebe tři dcery, ty mají dalších několik potomků. A jsou nerozluční. A pokud ta nejstarší dcera třeba usoudí, že už je toho tam moc, tak si vezme ty svoje slůňata a udělá si vlastní skupinu.“
Kristen popisuje, že tohle chování v minulosti neuměli v zoologických zahradách napodobovat. „Posílali jsme mladá slůňata do jiných zoologických bez matky. Přicházeli sloni z Asie zase bez matek. A ta vazba tam prostě chyběla a vedlo to k problému.“
„Posledních 15 let už to bereme trochu jinak. A najednou se nám ty sloní daří velmi snadno množit, až takovým způsobem, že jsme schopni posílat celé chovné skupiny i do Ameriky, což bylo před pěti lety nemyslitelné,“ popisuje.
Banka genů
Zoologické zahrady často fungují jako jakési banky genů zvířat, která jsou ve volné přírodě ohrožená. Slon indický, kterého v pražské zoo chovají, je na tom podle Kristena v přírodě velmi špatně.
Čtěte také
„Každým rokem přicházejí o přirozené prostředí. Území výskytu slona indického je v jihovýchodní Asii, kde lidí přibývá velkým tempem a sloni přicházejí o místo, kde mají žít. A už v tuto chvíli je to problém tím, že populace těch slonů třeba v Indii je opravdu velmi roztříštěna a ty slonice přestávají potkávat. Takže časem během 20 až 30 let to bude opravdu velký problém.“
Kristen se tak obává, že časem může dojít k tomu, že slon už bude jen v zoologických zahradách. „Dokud se nezmění zásadně prostředí v zemích původu, tak o nějakém návratu slonů není možné ani uvažovat.“
Poslechněte si vyprávění o nejstarší slonici v Evropě Gulab, které je už 64 let, ale nikdy neměla vlastní slůně. Moderuje Tatiana Čabáková.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.