Snažím se pěstovat si imunitu proti blbcům, vtipkuje o svém životě spisovatelka Šárka Rosová Váňová

13. únor 2022

Léta se pohybovala v mediálním světě. Svůj hlas propůjčila mimo jiné i Českému rozhlasu. Od mluveného slova se ale v posledních letech přesunula ke slovu psanému. Vydala už pět knih a chystá další. Jaké to je psát příběh vlastního dětství a jak se vyrovnat s pádem až na dno? I o tom mluvila spisovatelka a moderátorka Šárka Rosová Váňová.

Pět knih pro děti i dospělé, vlastní nakladatelství, besedy pro děti, komorní literární kavárnička – to je jen malý výčet aktivit Šárky Rosové Váňové. Činorodá moderátorka a spisovatelka se zkrátka v psaní našla. „Dvacet pět let jsem mluvila a procházela dobrým i špatným v českých médiích. Jsem už ve věku, kdy vypadám lépe zezadu, takže jsem vsadila na psaní, což uvítal hlavně můj manžel, velký introvert, protože, když člověk píše, tak mlčí,“ vyprávěla nám s úsměvem.

Čeština je krásný šťavnatý jazyk, který miluji a při psaní i mluvení si s ním moc ráda hraji.
Šárka Rosová Váňová

„Snažím se psát rodinné knihy, které by zaujaly malé i velké čtenáře. Výjimku tvoří erotická kniha Deset tváří ženy, která je výhradně při dospělé. Je ale fakt, že když píšu knihu pro děti, tak vážím každé slovo, protože děti jsou pole neorané a je potřeba dát velký pozor, jaké semínko člověk do té brázdy zasadí.“

Knihy psané srdcem

Ruku při psaní nejnovější knihy Pohádky z naší zahrádky prý vedla Šárce Rosové Váňové její nejmladší dcera Klára. V pořadu Až na dřeň byla řeč i o dětství, které spisovatelka zvěčnila ve svých knihách. „Tatínek mi říkával Boženko a smál se, že budu jako Božena Němcová, protože já psávala od chvíle, kdy jsem v ruce udržela tužku.“ Podle svých deníků napsala Šárka Rosová Váňová vzpomínkovou knihu Moje dětství na draka i Moje puberta na draka. „Ani tatínek, ani maminka se toho nedočkali, ale myslím si, že jestli tam nahoře na tom obláčku jsou, tak spokojeně kývají nohama a tleskají.“

I v jejím případě prý platí, že psaní je lékem na mnohá trápení. Ve svých knihách se vypsala ze svých dávných bolestí. „Chvílemi to hodně bolelo. Rozrýpala jsem mnohé své rány, ale vždycky jsem se snažila, aby z mých knih zároveň svítilo sluníčko.“

Původně studovala Šárka Rosová Váňová fotografii. „Oba moji rodiče byli fotografové a dodnes nosím fotografii ve svém srdci. Fotím všechno, co mi přijde zajímavé, ale už nechci být slavnou fotografkou, jak jsem si to jako holka vysnila. Myslím si, že druhá polovina mého života se mi daří lépe, než ta první. Už nejsem ten naivní trouba. Jsem ostražitější a snažím se pěstovat si imunitu proti blbcům. Rány, které mi osud uštědřil, mě posunuly tam, kde jsem teď, díky nim jsem vydala své knížky a já jsem za ně vlastně ráda.“

Poslechněte si celý rozhovor se Šárkou Rosovou Váňovou.