Světluška opět rozzáří města nočním během. Atmosféra těch akcí je neuvěřitelně silná, chválí si ředitel Nadačního fondu ČRo Jiří Váňa

Když se řekne tedy Noční běh pro Světlušku 2026, tak co bude letos ta největší novinka?

Já bych řekl, že možná ani nemáme největší novinku, ale my jedeme to dobré vlastně pořád dokola. Nepředstavujte si výkonnostní běh, ale je to spíš komunitní akce, kdy se sejdou podporovatelé Světlušky, sejdou se nevidomí, propojí se ty dva světy na místě a skvěle to funguje dohromady. Samozřejmě se podpoří dobrá věc.

Zajímá mě i motto letošního roku. Proč tam je to slovní spojení AI to za vás nedá?

My jsme využili AI pro vygenerování spotů, což jsme si říkali, že bude fajn, protože je umělá inteligence naprosto všude, takže jsme to vyzkoušeli. Myslím, že ten výsledek je hodně pěkný. A pak jsme si říkali, že ono je to jako hezký, ale ten běh je vlastně o něčem trošku jiném, než mít pěkný spot, který vám někdo vygeneroval.

Jiří Váňa|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Ten běh je o tom přijít, být spolu, o té vzájemnosti, o tom potkávání se. Takže proto jsme na tu hezkou grafiku navlékli toto motto, protože nejdůležitější je opravdu ta vzájemnost, to poznávání, to neodcizení se. Nám to na těch bězích hrozně hezky funguje, takže se těším na atmosféru toho pražského běhu.

Já když vás poslouchám, tak se nemůžu nezeptat na vaše konkrétní pocity třeba toho loňského ročníku. Co pro vás bylo vlastně nejdůležitější? Co tam zazvonilo, že jste si říkal, tak toto už nikdy nezapomenu?

Jel jsem na první běh a ještě jsem si dokupoval běžecké oblečení, protože tím, že začínáme v březnu, tak je docela velká zima. A říkal jsem si - 6 km uběhnout, ze mě se teď stal úplně kancelářský typ, tak jak to bude vypadat. A zjistil jsem, že tyto obavy byly naprosto liché. Přijedete na místo, tam se potkáte, protože my vždycky dáváme prostor vlastně organizacím, které Světluška podporuje, takže se potkáte s jejich zástupci. V jiné rovině než běžně, kdy si vracíme vyúčtování a řešíme nějaké administrativní věci, takže to bylo milé.

Čtěte také

Jeden z nejsilnějších příběhů Ježíškových vnoučat je svatba, která bude příští rok, popisuje ředitel Nadačního fondu ČRo Jiří Váňa

Pak přijdete pozdravit ty nevidomé, kteří dorazí na místo, někdo vám řekne, že už s vámi běhá celou tu dobu, co jsme tady. Byl tam se mnou pán, který byl ročník, a teď nechci přehánět, ale 1930, který říkal: tak já příště přijdu. A běžel dvě kolečka. Já jsem běžel jedno kolečko.

A ve mne asi nejvíc rezonovalo a platí to i pro tuto sérii - lidé, kteří přijdou, přijdou podpořit dobrou věc, jsou slušní, jsou usměvaví, jsou naprosto nekonfliktní, nikdo se nestrká, nikdo se nepředbíhá. Pokud se zatoulá někde nějaká registrace, tak to vyřešíte na místě. A na mě ty dvě, tři hodiny, kdy jsme tam s těmi lidmi, působí nesmírně nabíjejícím způsobem. Ta atmosféra kolem té akce a to propojení dvou světů mi přijde neuvěřitelně silné.

Jaké je startovné a kam potom peníze putují? Pokud se běhu zúčastníte úplně poprvé, co vás na místě čeká? Kolik běžců se na akcích většinou sejde? A jakou humornou historku z jednoho z běhů má? Poslechněte si celý rozhovor.