Symbol kontinuity a jistota v dramaticky se měnícím světě. Alžběta II. byla poslední velkou světovou panovnicí v dějinách, říká historik Županič

9. září 2022

Spojené království a svět truchlí nad odchodem Alžběty II. Před Buckinghamským palácem i dalšími symboly britské monarchie vznikají pietní místa. Lidé si připomínají oblíbenou královnu. Novým králem se stává Alžbětin syn Charles, který bude panovat jako Karel III. Británie se mezitím připravuje na státní pohřeb.

Před Buckinghamský palác se podle zvláštního zpravodaje Jaromíra Marka lidé scházeli už od odpoledne, kdy se dozvěděli zprávu, že stav královny je vážný.

„V okamžiku, kdy vlajka sjela na půl žerdi, tak začali spontánně zpívat hymnu, začali tam přicházet další a další lidé, až jich tam bylo zhruba dva tisíce. Přestože večer v Londýně velmi silně pršelo, lidé pokládali květiny, zapalovali svíčky a byli tam až hluboko přes půlnoc.“

Čtěte také

Mnoho slz na místě ale Marek prý neviděl. „Možná proto, jak mnozí říkali, že je to smutný den, že jsou smutní z odchodu královny, ale že jsou si zároveň vědomi toho, že měla opravdu mimořádně dlouhý a plodný život. A jak už to bývá zvykem, skandovalo se už večer nové heslo ‚ať žije král‘.“

Celý proces, který bude nyní následovat, je popsán v protokolu s názvem Operace London Bridge a bude trvat zhruba 10 až 11 dní. Pohřeb královny by tak měl vyjít na sobotu 17. září.

Alžběta jako symbol

Podle Jana Županiče z Historického ústavu AV ČR Velká Británie s odchodem Alžběty II. přichází především o symbol, který spojoval britské dějiny starší éry, tedy imperiální Británie, s moderním státem 21. století.

Velmi výrazně zastávala stanovisko, že nebude aktivně zasahovat do politiky, i když své názory dávala určitým způsobem znát.
Jan Županič

„Za Alžběty došlo k rozkladu onoho obrovského britského impéria, které zahrnovala velkou část dnešní planety. To znamená, že ona je skutečně onou poslední velkou světovou panovnicí v dějinách.“

Čtěte také

Mezi nejdůležitější milníky její vlády tak patří právě rozpad britského impéria, který začal už během vlády jejího otce, jež se zřekl titulu císaře indického. „Pak jsou to samozřejmě určité milníky světových dějin, jako byla falklandská válka, pád železné opony apod. A k tomu musíme přičíst i krize v rodině.“

Takovou nejexponovanější krizí bylo úmrtí princezny Diany. V té době měla Alžběta mezi britskou veřejností druhou nejnižší podporu. Tento trend ale pak dokázala zvrátit. „Symbolizovala kontinuitu, jistotu v dramaticky se měnícím světě. Zůstávala neustále stejná.“

Hosté:
Jaromír Marek, zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii
Martin Balucha, zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii
Jan Županič, historik, Historického ústavu AV ČR
Michael Žantovský, bývalý diplomat, současný ředitel Knihovny Václava Havla
Milan Slezák, komentátor Českého rozhlasu

„Když odhlédneme od toho, že nepodléhala různým módním výstřelkům, tak byla vždy jakýmsi pilířem britské monarchie, okolo kterého se zjednodušeně řečeno odvíjely životy. Velmi výrazně zastávala stanovisko, že nebude aktivně zasahovat do politiky, i když své názory dávala určitým způsobem znát.“

„Většina Britů si ani nedovede představit Británii bez královny Alžběty, protože nikoho jiného nezažila. To v britských dějinách ještě nebylo,“ dodává Županič.

Poslechněte si celé speciální vysílání v audiozáznamu.

autoři: Jan Pokorný , knem
Spustit audio

Související