Telegrafia matka Tesly

Telegrafia byla pýchou první republiky

Telegrafia vznikla z iniciativy ministerstva pošt a telegrafů v roce 1919. Byla akciovou společností, ve které většinu kapitálu vlastnil stát.

Předchůdkyní Tesly byla firma Telegrafia, která nevznikla v Pardubicích, ale v Roztokách u Prahy. Byla to akciová společnost, ve které většinu kapitálu vlastnil stát, a vznikla už 18. října 1919 z iniciativy ministerstva pošt a telegrafů. 

Původně měl podnik vyrábět přístroje pro telegrafické stanice a pošty, ale postupem času rozšiřoval svoji výrobu i na běžnější elektrotechniku. Výrobní prostory přestaly Telegrafii stačit a tak přikoupili další dva závody - firmu Jevan u Českých Budějovic a později firmu Automat v Jablonném nad Orlicí. Ani to nestačilo a tak o dva roky později přikoupili budovu v Pardubicích naproti dnešní nemocnici. V roce 1922 pracovalo pro Telegrafii asi 320 zaměstnanců.

V Pardubičkách vyrostla kolonie pro dělníky

V samé blízkosti továrny pokračoval stavební ruch. Dělníci v čele s Františkem Černým založili stavební družstvo a svépomocí si postavili rodinné domky, z nichž většina v Pardubičkách  dodnes stojí.

František Černý byl ředitelem Stavebního družstva firmy Telegrafia

Původně to byla Tusarova ulice, dnes známá jako MUDr. Ducháčkové. 

Posloucháte Radiožurnál

V květnu 1923 začalo pravidelné rozhlasové vysílání a spustilo velké změny. Začala být poptávka po malých radiopřijímačích a Telegrafia bleskově reagovala rozšířením výroby a také vývojem. Během dvacátých let tak spatřily světlo světa přijímače - Radiola, Bali, Víkend nebo Triumf. Eskalující situace v Evropě přinesla do Telegrafie i mnoho vojenských zakázek. 

Reklama na radio Jiskra z roku 1939

Telegrafie za války

Za německé okupace dostala Telegrafia nuceného správce a výroba se během války přeorientovala na vojenskou. Radiopřijímače pro ni vyráběla firma Jiskra, kterou založili bývalí zaměstnanci Telegrafie. V ulici Na Ležánkách vybudovali novou halu ve které zaměstnávali 70 pardubických Židů. 

Zaměstnanci Telegrafie sabotovali výrobu tzv. Želvími týdny a v říjnu 1941 dokonce vyhlásili německým správcům stávku. Okupační bezpečnostní orgány si ale takovou troufalost nenechali líbit a 16 zaměstnanců hnali před soud.

Více už v dalším díle seriálu Telegrafie matka Tesly.

Spustit audio

Související