Už 20 let jsme součástí EU. Připomeneme to jednou z největších investic z evropských fondů

Všechno začalo před 30 lety v takzvaném Centru tísňového volání. Poprvé si vedle sebe sedli dispečeři všech záchranných složek. I hasiči se to museli učit.

„Přicházeli jsme tam jako mistři světa. Nad nás není, my to všechno řídíme. A teď jsme se posadili vedle děvčat ze zdravotní záchranné služby a nestačili jsme zírat, protože záchranka se prostě nezastavila. Takže tam se rodila ta vzájemná úcta,“ vzpomínal s úsměvem před lety někdejší šéf centra Petr Berglowiec.

Ostrava byla v tomto vzorem pro další kraje. Zvlášť, když se před 13 lety otevřelo velké Integrované bezpečnostní centrum za téměř 700 miliónů korun pro hasiče, policii státní i městskou a pro zdravotníky. Dnes je to hlavně velký společný sál, kam jenom loni mířilo tři čtvrtě milionu tísňových volání.

Čtěte také

112. Číslo, které zachraňuje životy. Nač se připravit, když jej vytáčím?

A šumí to tady jedním hovorem za druhým. „Mají tady svá pracoviště, která jsou koncipována do takzvaných mís, což jsou pracoviště uspořádaná do kruhu právě k podpoření toho kontaktu mezi těmi operátory při řešení těch událostí,“ vysvětluje šéf krajského informačního a operačního střediska Radek Zeman.

Dnes už podobnou techniku najdeme i v jiných krajích. Výjimečnost tohoto centra je ale pořád hlavně v bezprostředním kontaktu všech dispečerů. „Některé události hlásí výrazně více lidí a samozřejmě mohou volat na různé tísňové linky a ti operátoři mají možnost se okamžitě spolu potkat, vyjasnit si tu situaci, upřesnit místo události a okamžitě jsou schopni na to reagovat,“ dodává Zeman.

Ostrava je stále inspirací pro další části republiky. Podle šéfa integrovaného centra třeba pro Karlovarský kraj, ale i pro sousedy za hranicemi.

Vybudování centra pro záchranáře dodnes patří k největším krajským investicím s podporou Evropské unie.