V noci ze soboty na neděli se posune čas. Zrušení střídání časů se zatím nedohodlo

Nařízení vlády o zavedení letního času z roku 2021 končí platnost roku 2026, pak se diskuse zřejmě znova otevře mezi politiky i vědci.

Odborníci z Akademie věd upozorňují, že časové přechody jsou pro člověka nepřirozené a že v lidském organismu mohou způsobit spíše škodu. Přehled vědeckých výstupů nabízí například tamní Fyziologický ústav.

Je přirozený čas ten zimní?

„V létě se to nezdá být velký problém, protože na nás sice působí světlo déle zvečera, čímž se nám naše vnitřní hodiny posouvají více do večerních hodin, ale protože jsou v našich zeměpisných šířkách velmi dlouhé dny, máme zároveň světlo brzy ráno. A ranní světlo působí obráceně, má tendenci vnitřní hodiny zase trošku předbíhat,“ říká Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

Socioložka Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd tvrdí, že změny s přechodem na letní čas jsou spojené s celou řadou sociálních ekonomických problémů, jako je například zhoršení nálady, pocity úzkosti a u školních dětí snížení pozornosti.

Jarní přechod a to, že se spí o hodinu méně, je podle ní zásadním zásahem do fungování lidského organismu také proto, že přirozený sluneční čas, kdy slunce stojí na obloze nejvýš a poledne dělí den na dvě stejné části, je ten zimní.

Zastánci letního času naopak poukazují na to, že časové posuny reagují na světelné změny v ročních obdobích a že se životní styl změnil, takže velká část lidí už nemusí začít pracovat se svítáním, a naopak mohou po práci využít delší denní světlo ve svém volném čase.

Pravidelné střídání času zavedlo Československo roku 1979 z ekonomických důvodů pro prodloužení doby, kdy svítí světlo v pracovní době.