Ve Státní opeře si můžete adoptovat sedadlo, láká její šéf Jan Burian
Jaké jsou novinky ve zrekonstruované budově Státní opery? A jak tam mohou zájemci adoptovat sedadlo? Do pořadu K věci přišel ředitel Národního divadla Jan Burian.
Státní opera se otevřela po rekonstrukci 5. ledna. Kompletně hotová ale stále není. „ My říkáme, že jsme přešli do zkušebního provozu nebo do takového poloprovozu, protože musíme vrátit všechny inscenace, které se hrály v historické budově Národního divadla nebo v Hudebním divadle Karlín, na jeviště Státní opery, což vyžaduje samozřejmě nové zkoušky, osvětlovací a technické, i zkoušky s umělci. Kromě toho máme nějaké nedodělky v zákulisí. Například se ještě odmontovává nábytek nebo se upravují nějaké stavební detaily. A musí se samozřejmě odstranit prašnost, což je veliký problém, protože stavba je čerstvě otevřená a potřebuje neustále uklízet,“ říká Jan Burian.
Víte o tom, že si ve Státní opeře můžete adoptovat sedadlo? Stačí, když přispějete na provoz Národního divadla v hodnotě od 15 do 50 tisíc korun za rok. „Získáte takovou cedulku, že to sedadlo je vaše, bude to také na tom sedadle. Za druhé máte přednostní možnost na to sedadlo opravdu chodit a kupovat si na něj vstupenky a získáte ještě nějaké další benefity.“
Daší na řadě je Nová scéna
Národní divadlo čeká další rekonstrukce, tentokrát Nové scény. „V této chvíli jsme vypsali a probíhá soutěž na dodavatele projektu. Máme hotovou studii, stavební plán a záměr a předpokládáme, že do dvou let bychom měli mít stavební povolení a po těch dvou letech bychom měli začít asi s dvouletou rekonstrukcí. Ten hlavní záměr je, abychom udělali z nové scény funkční divadlo. Měl by se významným způsobem změnit divadelní sál,“ dodává Jan Burian. Nová scéna by měla být zavřená přibližně dva roky.
Pusťte si celý díl na novém audioportále mujRohlas nebo ve videozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.