Věda není nuda. Zpřístupňujeme ji všem a měníme na zážitek, zve na Noc vědy Dana Kardová

17. září 2026

V pátek 25. září se po celé republice znovu otevřou místa, kam se běžně jen tak nedostanete, třeba laboratoře, univerzity nebo vědecké ústavy. Noc vědy letos propojuje přes stovku institucí a jejím tématem je komunikace. Co stojí za obrovským zájmem a co byste letos neměli minout? Nejen o tom si Vojtěch Přívětivý povídal s Danou Kardovou, hlavní koordinátorkou řešitelského týmu Noci vědy.

Kdyby o Noci vědy někdo třeba slyšel úplně poprvé, tak co se vlastně v pátek 25. září stane?

Je to akce, která u nás v České republice trvá už 21 let a otevírají se dveře různých univerzit, institucí, které se zabývají vědou, science center, ústavů Akademie věd, třeba i hvězdárny a planetária a nabízí program, který popularizuje vědu a techniku a ukazuje, že vědci nejsou nudní, že to jsou běžní lidé, kteří dělají svoji práci dobře.

Ta akce se dělá jednou za rok po celé Evropě a stane se takové kouzlo, kdy právě ti vědci a vědkyně se promění v performery a performerky a děti v experimentátorstvo a nejen univerzity a vědecká pracoviště v živé hřiště, že se tam dá jít pohrát s těmi vědeckými tématy, materiály, technologiemi a tak dále. Lidé si tam zažijí vědu na vlastní kůži, děti mluví s vědci a vědkyněmi bez bariér. Snažíme se, aby to byla věda, kterou zpřístupňujeme všem a tak ji měníme na zážitek.

Jednou z těch největších výzev popularizace vědy je oslovit člověka, který si celý život říká, že fyzika, chemie, matematika nejsou pro něj. Jsem mezi těmi lidmi taky. Jsem přesně člověk, který měl čtyřky z těchto předmětů a nikdy mi to nešlo. 

Snažíme se opravdu ten program nabízet tak, aby byl pro širokou veřejnost, aby byl zábavný, aby se dal vyzkoušet na vlastní kůži. A třeba pro mě osobně je to něco, co mi dává hodně, když ten člověk přijde a nejprve říká, že ho to nebaví. A pak to jednou vidí, už má nějaký zájem, zvědavost si to vyzkoušet, tak si to vyzkouší a teď se mu rozzáří ty oči a zjistí, že to vlastně není taková nuda, jenom něco někde počítat nebo se učit nazpaměť. Ale že ta praxe je pro něj zábavná a zároveň je důležitá v životě, že dost často se jim to pak spojuje s tím, že toto já přece už znám a teď jenom můžu zjistit, jak to opravdu funguje. A to je ta krásná věc, která mě na tom vlastně baví úplně nejvíc.

Vojtěch Přívětivý a Dana Kardová

Noc vědy bývala ještě loni Noc vědců. Po 20 letech jste ten název změnili. Proč?

On vlastně oficiálně ten název je European Researchers' Night, protože je to evropská akce a v každé zemi, která tu akci pořádá, si ten název buď zachovají anglický, anebo si ho zvolí, jak chtějí. A my z historického hlediska jsme měli Noc vědců, ale vlastně doba nějakým způsobem pokračuje, postupuje a my tam reflektujeme tu společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Takže jsme chtěli jít i touto cestou, zpřístupnit vědu prostě všem tak, aby se nikdo necítil, že tam nepatří. V podstatě věda pro všechny, ať už to jsou vědci nebo vědkyně, tak jsme to chtěli udělat.

Co všechno si letos budou moct návštěvníci Noci vědy sami vyzkoušet? Co se skrývá pod letošním tématem „komunikace“ a proč je pro vědu tak důležité? V čem je významný aha moment? A jak by se měl popularizátor vědy stavět k dezinformacím? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.