Vy jste hrála tu potvoru! Diváci mě dodneška zastavují, že mě nenáviděli, směje se Lucie Štěpánková

Vy jste v rozhovoru pro iDNES.cz říkala, že vás na postavách zajímají hlavně jejich pohnutky a že byste si klidně zahrála i vražedkyni. Nepodařilo se mi to najít, tak se rovnou zeptám. Už jste se té role dočkala, anebo je to pořád na tom hereckém seznamu přání?

Už tam je. Už jsem nějakou vražedkyni hrála, protože kriminálních seriálů a detektivek se v českých vodách točí opravdu hodně, takže už jsem se i s vražedkyní potkala.

Máte pocit, že člověk musí mít rád i ty své záporné postavy, aby je mohl dobře zahrát, aby je mohl pochopit?

Jo, právě. Myslím si, že je hlavně musí pochopit, že musí pochopit, proč ten daný člověk takto jedná. A to je někdy těžké. Zažila jsem to několikrát, ale vlastně to mě na té mojí práci hrozně baví. Tak nějak s tou postavou si najít to společné a vlastně pochopit proč. A mít ji rád, jak to říkáte.

O prázdninách na jevišti už počtvrté vyrazíte do Ardenského lesa. Těšíte se?

Těším a musím říct, že se těším čím dál víc, protože ty Shakespearovské slavnosti jsou atypické tím, že moje Rosalinda teď 10 měsíců spala. A pak se na dva měsíce probudí, žije si tím svým letním, krásným, nespoutaným životem. A pak se zase uklidí, takže teď pomalu začínám vybalovat a těším se moc.

Čím to podle vás je, že ty Shakespearovy hry jsou pořád tak aktuální?

Já si myslím, že to je tím, a já to mám vlastně na Shakespearovi strašně ráda, že on není prvoplánový. On ten text, který je leckdy květnatý a takový metaforický, může mít spoustu výkladů. Člověk si za to může tak nějak dosadit všelicos a tím pádem to hledání je vlastně hrozně aktuální. 

Lucie Štěpánková|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Ona Rosalinda je poměrně hezká postava, ale když se vrátím ještě trošku na začátek, kdy jsme se bavili o té vražedkyni, zahrála jste si také roli šéfové policejního prezidia v Případech 1. oddělení. Prý jste vůbec netušila, jak výrazně negativní postava to bude. Jak těžké bylo vnitřně neobhajovat postavu, kterou diváci skoro až nesnášeli?

Samozřejmě tam jsem nemohla dělat, že já jako Lucka se ztotožňuji s tím, co ta paní dělala. Ale tak nějak jsem si vnitřně nastavila, že ona to vlastně dělá s nejlepším vědomím a svědomím, co v tu danou chvíli může. A že opravdu někteří lidé jsou někdy na pozicích, na kterých nemají co dělat, ale myslí si, že, že tam jsou správně. To zrovna byla tato paní a dělala fakt strašný věci. Ale holt ji někdo zahrát musel (smích).

Vlastně se mi líbilo se do toho ponořit, protože jsem takovou postavu nehrála. Ono unést i uniformu je prostě fakt těžké. Není jen tak si stoupnout před ty chlapy a tak nějak rezolutně jim dávat nějaké pokyny, ale ona ta postava byla právě úlisná v tom, že to dělala s tím nejlepším svědomím.

A jste ráda, když vás diváci po nějaké roli paradoxně nemají v lásce, protože to znamená, že jste tu negativní roli zahrála dobře?

Jo, musím říct, že tady byl ohlas opravdu veliký, ale nesetkala jsem se s žádným opravdu ošklivým. Lidi mě zastavovali a vlastně dodneška zastavují: „Vy jste hrála tu potvoru, že? Hrála jste ji skvěle, ale já jsem vás nenáviděl.“ Takže s tím se potkávám dodneška. Ale máte pravdu, beru to tak, že to zarezonovalo a klaplo to tak, jak mělo. A to jsem ráda.

Jak vypadá zmíněné vybalování Rosalindy na Letní shakespearovské slavnosti? Proč jí Divadlo Ungelt pomohlo v hereckém sebevědomí? Jak se jí hrála milostná scéna s jejím mužem? A proč chce vyrazit na Stezku Českem? Poslechněte si celý rozhovor.